Prezident Jacques Chirac, vojenská politika a Afrika: kontinuita, vývoj, změna?

Abstract

There has been a significant evolution in the French African policy during the presidency of Jacques Chirac. Reasons for this must be searched in the Rwandan Civil War and the genocide of 1994 which showed that Paris did not understand the political evolution in Africa. This fact was only confirmed by two crisis in Ivory Coast in 1999 and 2002. This is why the French launched the RECAMP military program. It was no more thinkable for Paris to be kept alone in a military trap in Africa. Moreover, it was necessary to change state/regime perception. Paris neither could nor wanted to be held responsible for the security of African regimes that were by power. Therefore, France started to depersonalize its African policy. Stability of the African states assured by the Africans, not the security of the African regimes assured by Paris was the goal. This shift enabled the French to have more flexible African policy. Nevertheless, they did not withdraw from Africa. Military interventions were regarded as a source of credibility both for France and for the European Union.

Francouzská africká politika prošla během prezidentování Jacquese Chiraca značným vývojem. Hlavní důvody vycházely z důsledků občanské války a genocidy ve Rwandě v roce 1994. Ty demonstrovaly, že Paříž nerozumí politickým procesům v Africe. Dvě bezpečnostní krize v Pobřeží slonoviny z roku 1999 a 2002 tento fakt pouze potvrdily. Francie na tento vývoj reagovala spuštěním mezinárodního vojenského programu RECAMP, neboť se bála možnosti zůstat sama zapletená ve vojensky nepřehledné situaci v Africe. Kromě toho také musela změnit vnímání africký stát/režim, protože nemohla, a ani nechtěla zůstat zodpovědná za bezpečnost afrických režimů, které se nacházely u moci. Z tohoto důvodu začala depersonalizace francouzské africké politiky. Francie chtěla, aby Afričané byli sami schopni zajistit stabilitu svých států a ne, aby Paříž zajišťovala bezpečnost afrických režimů. Tento vývoj ve výsledku Francouzům umožnil vést flexibilnější africkou politiku. Z Afriky se nicméně nestáhli. Vojenské operace totiž vnímali jako zdroj vojenské kredibility, jak pro Francii, tak později i pro Evropskou unii.