The European Court of Justice as a political actor

Abstract

ESD jako politický aktér I. Úvod V roce 2009 se ve Spojených státech amerických hledal nástupce na uprázdněné místo soudce Nejvyššího soudu USA.1 Kandidátkou byla soudkyně hispánského původu, Sonia Sotomayor, která byla známou aktivistkou za práva hispánských žen. Na základě některých svých projevů byla soudkyně Sotomayor dokonce označena za rasistku.2 Její nominace vyvolala bouřlivou diskusi nejen v politických kruzích, ale také mezi širokou veřejností. V roce 2010 se na Soudním dvoře EU uprázdnily tři soudcovská místa, dvě na Soudním dvoře a jedno na Tribunálu.3 Členské státy nominovaly své kandidáty a výběru soudců se poprvé v historii EU účastnil i nově zřízený Výbor podle článku 255, který má podle Smluv za úkol vydávat "stanovisko k vhodnosti kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu."4 Výbor nejdříve schválil nizozemskou kandidátku (československého původu) Alexandru Prechal, a to s výslovným doporučením,5 u dalších kandidátů byl však průběh nominace o něco složitější. Poté, co se Výbor vyjádřil k nominacím, ze seznamu kandidátů zmizela dvě jména: maďarský soudce Czúcz a řecký kandidát Vassilopoulos.6 Stalo se tak bez formálního rozhodnutí, bez jakéhokoliv odůvodnění a bez veřejné diskuse. Kontrast mezi uvedenými dvěma příklady je zřejmý: zatím co v USA je...

The ECJ as a Political Actor In both the US and in the EU, the judiciary is often accused of being political. This thesis does not attempt to compare and contrast the two grand judiciaries; they are too dissimilar to be compared in this context. It only deals with the judiciary of the EU, trying to analyse its presumably 'political' character: why is it that political and legal scholars label the Court as 'political' or 'activist'? This thesis seeks to investigate the validity of these accusations by proposing a synthesis of various political theories and a certain clarification of the terminology in the context of the European judiciary. Chapter 1 deals with the ECJ as an institution, discussing its functioning and its presumably constitutional character. Chapter 2 then focuses on the notions of 'politics' and 'political', firstly in terms of their definitions by various authors and consequently in terms of the various political theories of European integration. Chapter 3 then deals with the central question of the thesis: is the ECJ a political actor or not? The analysis in the third chapter is split into five dimensions: (1) the judges' motivations in adjudication, (2) the appointment of judges, (3) the subject-matter of the Court's adjudication, (4) the institutional balance within the Union,...