Obřadnost spojená s narozením dítěte na Pelhřimovsku. Role porodní báby z hlediska etnologie.

Abstract

Ústředním tématem bakalářské práce je obřadnost související s narozením dítěte na Pelhřimovsku v období 2. poloviny 19. století a v počátcích století dvacátého. Samotným obřadním úkonům je věnována především její druhá část. Samostatné kapitoly jsou zaměřeny na pojetí těhotenství, porodu i šestinedělí v lidovém prostředí. Prostřednictvím dobové literatury a článků, archivních materiálů i matrik je tak pohlíženo na velmi intimní a doposud nepříliš zmapovanou oblast rodinné obřadnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že předními vykonavatelkami obřadních úkonů spojených s narozením dítěte bývaly zpravidla porodní báby, je první část textu určena právě problematice babictví. Zde je pozornost soustřeďována nejen na vzdělávání porodních bab a jejich kompetence, ale také na jejich postavení ve společnosti, finanční ohodnocení i kolegiální vztahy.

The main theme of this bachelor's thesis is ceremoniousness, which is connected with the birth of a child in Pelhřimov district in the 2nd half of the 19 and the beginning of the 20 century. The second part of the thesis is primarily devoted to related ceremonial acts. The individual chapters are focused on conception of pregnancy, childbirth and puerperium in the folk environment. This very intimate and rarely mapped area of family ceremoniousness is thus seen by means of period literature, articles, archive matters, records and registers. Considering the fact that midwives used to be the principal performers of ceremonial acts connected with the birth of a child the first part of the thesis concetrates on the midwifery issues. It deals with midwives education, their competences and collegial relationships.