Skauting po sto letech: sociologický výzkum skautských oddílů v Praze a v Římě

Abstract

Bakalářská práce se zabývá tématem skautských oddílů v Praze a v Římě z pohledu sociologie. Zabývá se především skautskými oddíly z hlediska vnímání hierarchického postavení jedinců v kolektivu, uzavírání se kolektivů vůči novým členům a z hlediska tolerance k menšinovým skupinám. Práce se na základech výzkumu skautských oddílů provedeného v obou městech snaží popsat rozdíly mezi nimi. V úvodní části práce je popsáno skautského hnutí a vyloženy jeho principy a metody práce s dětmi. Dále se autor v práci zabývá vymezením teoretického rámce pro výzkum a jeho metodologii. Následují pasáže, kde autor hodnotí výsledky výzkumu jak mezi dětmi, tak i mezi vedoucími. V samotném závěru přináší odpovědi na výzkumné otázky, které si v úvodu položil.

The thesis deals with the theme of boy scout groups in Prague and in Rome from the sociological point of view. Main topic is the perception of hierarchical system in the groups, closing of groups for newbies and toleration to minority individuals in society. The thesis is based on the quantitative and qualitative research made both in Rome and in Prague and tries to describe differences between them. In the opening part the scouts movement is beign described, including fundamentals of the movement and methodology of work with youths. Writer then specifies theoretical frame for his research and methodology. In following parts writer shows his results of research. In the final he brings answers to the research questions exhibited on the beginning.