Kolektivní ochrana práv v civilním soudním řízení

Abstract

Předmětem této studie je kolektivní ochrana soukromých práv jako specifický civilněprocesní jev. Na prvním místě objasňujeme filozofii kolektivního soudního řízení. Argumentujeme, že systém prosazování soukromého práva funguje na principech spontánního řádu, využívá tedy přirozené okolnosti, že subjekty sledují vlastní zájmy a tím realizují subjektivní práva. V soudobé společnosti se právní styk rozmělňuje do množství úkonů o nízké jmenovité hodnotě. To má za následek, že značná část subjektivních práv postrádá dostatečně intenzivní individuální zájem a jejich procesní realizace selhává. Kolektivní proces se snaží o nápravu konsolidací zájmů pomocí pravidel kolektivní akce. Tím dochází ke zvyšování hodnoty předmětu sporu a úsporám z rozsahu. Agregované zájmy typizujeme na ad hoc seskupené rovnoběžné individuální zájmy, obecné zájmy, které reprezentují novou kvalitu na kolektivní úrovni, a veřejný zájem jako nejširší kategorii obecného zájmu. S využitím těchto závěrů odůvodňujeme jednotlivé prostředky kolektivní ochrany práv. Analýzu kolektivního procesu vedeme skrze tři kritéria - osobu konsolidátora zájmů (kolektivního zástupce), procesní postavení zastupovaných osob a konstrukci kolektivního řízení. Kolektivním zástupcem se může stát některý ze členů zastupované skupiny osob, spolek, předmětem...

The subject of the present thesis is the collective protection of private rights as a specific procedural appearance. In the first place, we put forth the philosophy of collective judicial procedure. We contend that the system of enforcement of private rights utilizes the principles of spontaneous order, i.e. it builds on the finding that persons follow self-interests and, thus, exercise their rights. In contemporary society legal relations disintegrate into series of acts of low face value. As a consequence, a great part of rights lack corresponding (sufficiently intensive) individual interest and their procedural redress inevitably fails. Collective procedure pushes for relief through consolidation of interests on the principles of collective action. The value of the subject of the proceedings gets increased and economies of scale are achieved. We classify the aggregated interests into parallel individual interests (ad hoc grouped), general interests, which represent new quality on collective level, and public interest as a broadest category of general interest. On the basis of these conclusions, particular collective enforcement schemes are substantiated. We analyze the collective procedure from the perspective of three criteria - the nature of the consolidator of interests (representative...