Legitimation and professionalization of a Romani NGO in the Czech Repulic

Abstract

Legitimation and professionalization of a Romani NGO in the Czech Republic Hana Synková This PhD. thesis maps strategies of legitimation and survival of non-governmental organizations working with people that use to be categorized as "socially excluded" or "Roma". It attempts to answer the question: "What NGOs do to be able to look successful, gain resources, and create organizational reputation?" This work does not treat organizations as "things", but as processes and social networks influenced by state and European policies, funding mechanisms and internal competition. Despite the organizations being discursively divided into those preferring more ethnic or social definition of their clients, they have to cope with the same pressures in the shape of social services law, standards of quality or control systems that come with projects. Organizations are far from devoting their time to "work with clients"; they are also involved in enlarging social capital of their members and in production of "texts" that serve their legitimation claims towards control bodies, other organizations and public. In order to research these publicly less visible processes, the authoress uses methods of organizational anthropology - fieldwork inside organization and at many places which are contextually linked to the...

Legitimizace a profesionalizace romské nevládní organizace v České Republice Hana Synková Disertační práce mapuje strategie legitimizace a přežití nevládních organizací pracujících s lidmi, kteří bývají kategorizováni jako "sociálně vyloučení" či "Romové". Snaží se odpovědět na otázku, co nevládní organizace dělají, aby vypadaly "úspěšně", byly schopné získávat prostředky a vytvářet organizační renomé. Práce nepojímá organizace jako "věci", ale přibližuje je jako "procesy" a sociální sítě ovlivněné státní a evropskou politikou, systémy financování i vnitřními konkurenčními boji. I přesto, že jsou organizace diskursivně rozděleny na ty, které preferují spíše etnickou nebo sociální definici svých klientů, musejí se vyrovnávat se stejnými tlaky v podobě zákona o sociálních službách, standardů kvality či kontrolních systémů přicházejících s projekty. Organizace nevěnují svůj čas zdaleka jen "práci s klienty", ale i zvyšování sociálního kapitálu svých členů a produkování "textů", které slouží k jejich legitimizaci v očích kontrolních orgánů, ostatních organizací i veřejnosti. Aby bylo možné tyto pro veřejnost "špatně viditelné" procesy výzkumně zachytit, využívá autorka metod organizační antropologie - terénního výzkumu uvnitř organizace a na mnoha místech, které s fungováním organizace kontextuálně...