Symbol a architektura

Abstract

Diplomová práce je pokusem o vymezení a zachycení problematiky vztahu symbolu a architektury, což se zde odehrává ve dvou hlavních tematických okruzích. První okruh se věnuje problematice symbolu, kterou se práce snaží prezentovat na principu základního rozdělení symbolů na oblast progresivně restitutivní a oblast regresivně redukční, jak ji v českém kulturologickém prostředí razil profesor Borecký. V rámci kulturologické interdisciplinarity práce předvádí chápání symbolu na příkladech různých humanitních oborů jako filosofie, psychologie, sociologie, kulturní antropologie nebo religionistika. Respektive uvádí příklady chápání symbolu v rámci myšlenkových konceptů, významných představitelů zmíněných oborů, přičemž klade důraz na rozdílné chápání symbolu u autorů jako S. Freud, C. G. Jung, E. Cassirer, P. Ricoeur, C. Geerz nebo M. Eliade. Druhá část je pak věnována symbolickému způsobu chápání světa a jeho architektonické reprezentaci. Toto chápání fenoménů reality se odráží v zakládání míst a jejich rozvoji ve významuplný prostor lidské existence prostřednictvím symbolické schopnosti reprezentovat tyto významy architektonicky. Architektura je zde představována jakožto splynutí stavitelského řemesla se symbolickými obsahy. V této snaze práce vychází zejména z myšlenek fenomenologicky orientovaných...

The thesis attempts to define and capture the relation of symbol and architecture, which is taken into account in two main thematic areas. The first area deals with the issue of symbol, which is presented on the basis of classification of symbols in two types - progressively restitutive and regressively reductive - as it was proposed by professor Borecký in the Czech culturology studies. In line with the culturological interdisciplinarity, understanding symbol is showed from different points of view adopted by various humanities such as philosophy, psychology, sociology, cultural anthropology or religious studies. The examples of concepts of symbol are taken from prominent scholars of these domains, focused especially on S. Freud, C. G. Jung, E. Cassirer, P. Ricoeur, C. Geerz or M. Eliade. The second part of the thesis is concerned in symbolic conception of the world and its architectonic representation. Understanding phenomena of reality reflects in founding places and their development into significant space for human existence by architectonic representations of symbolic meanings. The architecture is presented here as amalgamation of architectural craft with symbolic contents. Especially the ideas of phenomenologically oriented authors, such as Ch. Norberg-Schulz, D. Veselý and others, are taken into...