Maryse Condé a její romány Heremakhonon a Moi, Tituba sorcière... Noire de Salem

Abstract

Záměrem práce je zanalyzovat první román, Heremakhonon (1976), a nejúspěšnější román, Moi, Tituba sorcière… Noire de Salem (1986), spisovatelky Maryse Condéové (nar. 1937), jedné z nejvýznamnějších osob frankofonní literatury 20. století (jež je v českém prostředí dosud téměř neznámá a jejíž dílo nebylo do češtiny přeloženo). Základní, spojující formální prvek těchto románů, tj. vyprávějící protagonistka, je pojímán jako tázání se po individuální i kolektivní identitě, při němž Maryse Condéová z (ne)osobních důvodů problematizuje určitá teoritická paradigmata identity.

The purpose of this paper is to analyze Heremakhonon (1976) and Moi, Tituba sorcière… Noire de Salem (1986), the first novel and the most successful novel, respectively, of Maryse Condé (born 1937), one of the most influential figures of 20th century francophone literature (who is as of yet nearly entirely unknown to Czech contexts and whose work has not been translated into Czech). The underlying formal element connecting these novels, i.e. a narrating protagonist, is presented as both an individual and collective identity quest, during which Maryse Condé, for (im)personal reasons, problematizes certain theoretical paradigms of identity.