Maryse Condé a její romány Heremakhonon a Moi, Tituba sorcière... Noire de Salem
Maryse Condé and her novels Heremakhonon and Moi, Tituba sorcière... Noire de Salem
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/3426Identifikátory
SIS: 125847
Kolekce
- Kvalifikační práce [22841]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Voldřichová - Beránková, Eva
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Francouzská filologie
Katedra / ústav / klinika
Ústav románských studií
Datum obhajoby
12. 9. 2016
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Frankofonní literatura, Antilská literatura, Guadeloupská literatura, Antilské spisovatelky, Postkoloniální studie, Feminizmus, Volná přímá řečKlíčová slova (anglicky)
Francophone Literature, Caribbean Literature, Guadeloupean Literature, Caribbean Women Writers, Postcolonial Studies, Feminism, Free Indirect DiscourseZáměrem práce je zanalyzovat první román, Heremakhonon (1976), a nejúspěšnější román, Moi, Tituba sorcière… Noire de Salem (1986), spisovatelky Maryse Condéové (nar. 1937), jedné z nejvýznamnějších osob frankofonní literatury 20. století (jež je v českém prostředí dosud téměř neznámá a jejíž dílo nebylo do češtiny přeloženo). Základní, spojující formální prvek těchto románů, tj. vyprávějící protagonistka, je pojímán jako tázání se po individuální i kolektivní identitě, při němž Maryse Condéová z (ne)osobních důvodů problematizuje určitá teoritická paradigmata identity.
The purpose of this paper is to analyze Heremakhonon (1976) and Moi, Tituba sorcière… Noire de Salem (1986), the first novel and the most successful novel, respectively, of Maryse Condé (born 1937), one of the most influential figures of 20th century francophone literature (who is as of yet nearly entirely unknown to Czech contexts and whose work has not been translated into Czech). The underlying formal element connecting these novels, i.e. a narrating protagonist, is presented as both an individual and collective identity quest, during which Maryse Condé, for (im)personal reasons, problematizes certain theoretical paradigms of identity.