Lexical gaps in Czech as compared with English: their identification and characterization

Abstract

Lexical Gaps Abstrakt v češtině Při stýkání dvou rozličných jazykových kultur dochází k potřebě transferu mezi jednotlivými jazyky použitými v průběhu komunikace. Všeobecně se předpokládá, že každý jazyk má určitou formu pojmenování pro každou myšlenku nacházející se v prostředí dané kultury. Zároveň se očekává, že jednotlivé jazyky budou mít odpovídající jazykové prostředky potřebné pro transfer sdělení mezi sebou navzájem. Existují studie, které se zabývají přenosem významů mezi jednotlivými jazyky a jejich formou. Tyto studie poukazují na možnost chybějících lexikálních prostředků v jednotlivých jazycích pro vyjádření určitých myšlenek nebo jevů, které mohou být identifikovány nezávisle na jazyce druhém. Tyto studie rovněž poukazují na možnost chybějících lexikálních prostředků, pro komunikaci mezi jednotlivými jazyky, tj. chybějící lexikální prostředek stejné kvality pro překlad výrazu z druhého jazyka. Tento jev se nazývá lexikální mezera ¨lexical gap¨ a tato práce se pokusí prozkoumat jednotlivé metody identifikace lexikálních mezer, charakterizovat druhy lexikálních mezer a popsat oblasti jazyka s nejčastějším výskytem tohoto jevu. Tato studie pracuje s angličtinou a češtinou a pokusí se na jejich vzájemné srovnání vyhodnotit lexikální mezery ve slovní zásobě těchto jazyků.

Lexical Gaps Abstract in English The general assumption among most language users is that every single concept in our world can be labeled by a proper lexical item, i.e. there is a name for all of the physical or abstract entities we live with and situations we experience. It has been suggested by several studies, and we will concentrate on these, that there are usually several conceptual structures in the studied languages which are in fact not lexicalized. This linguistic phenomenon is called a lexical gap, and there is more than one type of lexical gap observable in languages. Recent studies of the occurrence of a lexical gap show various approaches to the subject with various results. The study of lexical gaps can be approached from the point of view of lexical fields, as suggested by Alan Cruse and Adrienne Lehrer among others. In this approach different fields: taxonomies, hierarchies, clusters, grids, linear structures and matrixes help to organize the lexicon into conceptual structures where the missing structural part is then best observable and studied with relation to the other units in the field. Other approaches, Bentivogli and Pianta for example, favour contrastive lexicological studies where a lexical gap is identified as a missing translational equivalent in a target language to a lexical...