Die Darstellung der Mutterfiguren am Beispiel ausgewählter Prosawerke von Elfriede Jelinek

Abstract

Resumé Na začátek mé diplomové práce jsem zařadila přehled role matky a ženy od středověku po současnost. V první kapitole představuji čtyři matky ze dvou románu Elfriede Jelinekové. Poukazuji na jejich společenské postavení v politickém systému a konkrétní době. V kapitole věnované gender problematice vysvětluji termíny "sex" a "gender". Elfriede Jelineková pracuje s mužským a ženským principem, které podléhají stereotypní představě. Nerovnováha mezi oběma principy vede k narušení jedince i společnosti. Autorka s velkou mírou ironie redukuje ženu na její tělo, které je považováno za produkt podléhající kapitalistickým pravidlům trhu; ve fašistické společnosti se tělo stává objektem k vybíjení agrese a likvidaci. Motiv špíny je znázorněn v několika rovinách: jako metafora maloměšťáckého myšlení, metafora viny a spoluviny za nacistické zločiny a v neposlední řadě je spojována s ženskými fyziologickými procesy. V další kapitole se zabývám vztahem dětí k matce, případně k otci. Děti své rodiče zavrhují, ale zároveň opakují jejich chování. Motiv hranice je příznačný pro obě díla. Děti usilují o překročení hranice své sociální vrstvy, stejně jako hranice geografické (studium Anny v USA, celosvětová známost pianistky Eriky). Poslední kapitola pojednává o jazykových prostředcích autorky. Je poukázáno na souvislost...

In the beginning of my thesis there is an overview of the mother and woman role from the Middle Age till the present. In the first chapter I introduce four mothers from two novels by Elfriede Jelinek. I'm trying to display the way they are portrayed in a political system and a concrete period. The Next chapter explains the terms "sex" and "gender". Elfriede Jelinek shows the feminine and masculine principles as stereotypical. Disequilibrium between these two principles concludes to the lability of an individuum and the society. The author reduces females to their bodies. The body is being considered a product of a capitalist market. In the fascist-regime the body is an object which is aimed for liquidation. The dirtiness-motive appears as a metaphor for the way of thinking of petty bourgeois, for the complicity and guilt for Nazi crimes and also as a metaphor for feminine physiological procedures. The next chapter is dedicated to the mother and father-children-relation. The children deprecate their parents but at the same time they repeat their behavior. The border-motive is typical for both chosen novels. The children try to cross the social and also the geographical border (Anna's studies in the USA, Erika's world wide popularity). The last chapter treats Jelinek's linguistic method. I mentioned...