Narativní psychologie a psychoterapie

Abstract

Existuje jistě bezpočet různých metafor, jimiž je možné popsat lidský život. Talmud mluví o životě jako o "řece, která nemá začátek ani konec". Velcí vypravěči připodobňují život k cestě, s překážkami, křižovatkami a vrcholy, nebo panoramatu - horizontu, který vidíme vždy novým pohledem podle místa, na němž se právě nacházíme. Ale patrně nejčastější metaforou života (a to nejen v psychologii) je přiOěh. Narativní psychologie, vystavěná na metafoře příběhu, je názorovým proudem, který se teprve v posledních desetiletích prosazuje do širšího povědomí. Zasahuje oblast obecné psychologie a psycholingvistiky, kvalitativní metodologie i kulturně antropologických a sociálních studií. Svojí podstatou spojuje různé přístupy ve vědách o člověku. A takovým způsobem bych jej ráda představila i v této rigorózní práci. Nejen jako živou, silnou metaforu, která vnáší do vědeckého jazyka poetický a tvořivý rozměr, ale také jako vlivný a široce aplikovatelný koncept. Jedním z hlavních motivů a inspirací pro zpracování tohoto tématu byly práce Jamese Hillmana. Podle jeho slov ztratila současná psychologie kontakt s duší. Velkým kulturním příběhům- náboženství, dramatu a literatuře, jako by byla odňata jejich léčivá moc, a jejich místo zaujala psychoterapie (podle Hillmana zatím nepříliš úspěšně). Chce-li psychoterapie opravdu...