Sémiotické inženýrství a pravidla pro interakční design

Abstract

Sémiotické inženýrství je jedním ze sémiotických přístupů k problematice interakce mezi člověkem a počítačem. Jeho teorie je postavena na jednoduché myšlence rozhraní jako zástupce designera, skrze kterého designer promlouvá k uživateli o tom, jak by měl zacházet s programem, který pro něj připravil. Kromě teoretického základu disponuje také metodami pro zhodnocení způsobu komunikace testovaného rozhraní s uživatelem. Je tak schopno se vyrovnat ostatním teoriím v oblasti a díky svému zaměření na komunikaci poskytuje navíc nový podstatný úhel pohledu. Jeho teorie a metody jsou zde použity jako základ pro vytvoření sady pravidel pro designery, která by jim měla sloužit jako vodítka k zamyšlení. Ukazuje se tak, že sémiotická teorie je schopna v oblasti inteakčního designu přinášet konkrétní výsledky pro běžnou praxi a není vázána pouze na akademické prostředí.

Semiotic Engineering is one of semiotic approaches to human-computer interaction problematics. Its theory is based on a simple notion of interface beeing a designers deputy through which the designer comunicates with users of this interface. Telling them, how to work with a program, he or she designed for them. Apart from teoretical foundation, semiotic engineering dispose also with research methods that can be used to evaluate a way an interface communicates with its users. This way it can compare with other non-semitic theories in this branch of research and thanks to its orientation to communication, it is even able to bring new points o wiev. Its theory and methods are used in this thesis as a basis for creation of a set of rules for user interface designers, that shoul serve them as guidelines for their thinking about interface. It turns out that semiotic theory is capable of bringing concrete results for praxis in the area of interaction design and it is not bound only to the academic enviroment.