Odpovědnost za ochranu a změna režimu: případ Libye

Abstract

Cílem této práce je analyzovat vztah mezi konceptem R2P a násilnou změnou režimu. Práce se zprvu zabývá etablováním konceptu R2P na mezinárodní scéně a následně se věnuje problému jeho selektivnosti při aplikaci v praxi. Po roce 2005 se totiž ukázalo, že i přes formální přijetí konceptu R2P všemi členskými státy OSN, je koncept R2P aplikován na podobné případy humanitárních krizí různým způsobem. Otázka selektivnosti konceptu R2P tak významně přiživuje kritiku jeho legitimity, neboť je podle mnohých prostředkem ke změně režimu. Tento nejvýznamnější důvod kritiky konceptu R2P, tedy spojitost mezi konceptem R2P a násilnou změny režimu, je centrálním motivem této práce. Na základě analýzy dokumentů upravujících podobu konceptu R2P práce dochází k závěru, že vojenská intervence v rámci konceptu R2P nesmí být ke změně režimu záměrně použita. Mohou však nastat situace, kdy je změna režimu pro ochranu obyvatel nutná; změna režimu tak může být považována za oprávněnou pouze tehdy, je-li nepřímým důsledkem intervence. Z toho vyplývá, že změna režimu je neoddělitelnou součástí konceptu R2P. Práce si klade za cíl tento ambivalentní vztah prozkoumat a zjistit, kde leží hranice pro oprávněné svržení režimu z důvodu ochrany civilistů, a kdy je již změna režimu činěna z oportunistických důvodů intervenujících...

The aim of this work is to analyze the relationship between R2P and violent regime change. The work gives an overview of the establishment of R2P on the international scene, and then deals with its problem of selectivity in its application in practice. Despite the formal adoption of R2P in 2005 by all UN member states, R2P has been since then applied to similar cases of humanitarian crises in different ways. The problem of selectivity of R2P is fuelling the criticism of its legitimacy, because it is according to many a mean for achieving regime change. The most important reason for R2P's criticism is the connection between R2P and violent regime change, and that is the central theme of this work. Based on an analysis of the documents which form R2P, the work concludes that military intervention under R2P must not be deliberately used for regime change. However, there may be situations, when regime change is necessary for the protection of civilians; which means that regime change can be regarded as legitimate only if it is as an indirect result of the intervention. Therefore regime change is an integral part of R2P. The work aims to explore this ambivalent relationship and find out, where lies the boundary between legitimate overthrowing of a régime for the protection of civilians, and regime...