Konstrukce obchodu s lidmi v České republice

Abstract

This thesis deals with the construction of human trafficking in the Czech Republic. It presumes that human trafficking is not an objective problem that can be accurately quantified and described, but that there are discourse types which are used by actors to frame the topic. I have identified four discourse types: human trafficking as organized crime, human trafficking as migration, human trafficking as prostitution and human trafficking as forced labour. The main actors in this field use the various types of securitization to present the theme of human trafficking. I also use the securitization approach described by Claudia Aradau, like is politics of pity and politics of risk. This thesis asks questions, who are the main actors in this securitization process and how do they create it and which discourse topics do they use. The construction of human trafficking is examined by discursive analysis. The most important source of information is the official documents of the main actors and their interaction that frames the topic. Interesting is also clash between discourse and practice, which comes out of different discursive types. The last chapter asks whether the desecuritization would not be good way to follow.

Tato práce se zaměřuje na problematiku konstrukce obchodování s lidmi v České republice. Pracuje s předpokladem, že obchod s lidmi není objektivní problém, který lze přesně kvantifikovat a popsat, ale že zde existují určitá diskurzivní témata, skrze která je toto téma konstruováno. Je to především obchod s lidmi jako organizovaný zločin, obchod s lidmi jako migrace, obchod s lidmi jako prostituce a obchod s lidmi jako nucená práce. Hlavní aktéři v této problematice pak využívají jednotlivých typů sekuritizace, skrze které obchod s lidmi prezentují. Nápomocné mi bylo i rozdělení sekuritizačních přístupů, které popsala Claudia Aradau, a to na tzv. politiku soucitu a politiku rizika. Práce se ptá na otázky, kdo jsou hlavní aktéři této sekuritizace a jakým způsobem k ní dochází a skrze jaká diskurzivní témata. Konstrukce tématu je zkoumána diskurzivní analýzou. Nejdůležitějším zdrojem informací jsou oficiální dokumenty hlavních aktérů a dále jejich vzájemná interakce, která téma také velmi výrazným způsobem rámuje. Zajímavý je i rozkol mezi diskurzem a praxí u jednotlivých aktérů, který vychází z odlišných diskurzivních typů. Závěr práce se ptá, zda by se v problematice obchodu s lidmi nemělo jít spíše cestou desekuritizace.