Rozklad kurtoazního ideálu ve výpravné próze 15. století (Jehan de Saintré Antoina de la Sale)

Abstract

Práce "Rozklad kurtoazního ideálu ve výpravné próze 15. století" se věnuje vzniku, vývoji a proměně kurtoazního ideálu ve francouzském středověku, tak jak se odrážel v literatuře a to zejména v próze. V první části je načrtnut vývoj kurtoazie od 11. do 15. století a ve druhé je potom na konkrétním příkladě ilustrována proměna tohoto ideálu. Jako vhodné dílo k ilustraci byl vybrán Jehan de Saintré od Antoina de la Sale. Nejprve je popsán kurtoazní ideál, jak se objevuje v trubadúrské lyrice na jihu Francie 11. století, a poté jsou uvedeny některé studie, které se zabývají příčinami jeho vzniku. Větší prostor je věnován teorii Denise de Rougemont, který ve své knize L'Amour et l'Occidenť uvádí jako hlavní motiv pro vznik kurtoazní lyriky náboženství. Konkrétně se jedná o katarskou herezi, která byla na počátku středověku na jihu Francie velmi silná. Jeho názory jsou shrnuty a porovnány s dalšími teoriemi o vzniku kurtoazie. Některé z Rougemontových argumentů se ve srovnání jeví jako příliš účelově použité pro obhajobu jeho teorie. Jako jeden z dalších faktoru, který mohl přispět k objevení se kurtoazního ideálu, Je uvedena antická tradice urbanitas, hlásající uhlazenost způsobů a snahu o spojení dobrého vychování s vytbbeností ducha. Trubadúři by pak k této tradici připojili milostný rozměr a dali by tak...

This study, entitled ''The Dechne of Courtly Love Ideal in the Prose of 15th century", examines the origins, evolution, and the eventual dechne of courtly love. The Mal period is illustrated by Antoine de la Sale's piece from the mid-fifteenth century, fehan de Saintré. The first part introduces various theories of the origin of courtly love. Denis de Rougemonťs controversial theory of the religious origin of courtly love is presented in more detail, and compared to other, more c1assical theories. The fundamentals of courtly love as described in The Romance oj the Rose are compared to those in De Amore by Andreas Capellanus. The uptake of courtly ideals by pro se, as well as their further deve1opment, especially in nove1s, are also treated. The second part outlines two principal perspectives of the literary theory on fehan de Saintré. In particular, the consideration of this piece as a nostalgic remembrance of the vanishing fame of courtly love is contrasted with the interpretation of fehan de Saintré as a portrait of Jehan's successful chivalric career. The detailed study of the sections relevant to the "courtoise" reveals the latter theory to be more persuasive.