Ferdinand Peroutka jako veřejný sociolog?

Abstract

The present dissertation focuses on the problem of the relationship between analytical distance and normative engagement within the Czech historical-sociological context. Rather than treating this relationship as a simple tension or opposition, it is approached as a structured configuration that conditions the very possibility of sociological knowledge. At the same time, the study asks to what extent this configuration can be interpreted as a form of engaged objectivity. Theoretically, the work draws on Max Weber's interpretative sociology, particularly his conception of meaning and value neutrality, and builds on its reinterpretation within Michael Burawoy's concept of public sociology, which emphasizes the mutual interdependence of analytical and value rationality. The research is situated within the broader context of the Czech intellectual tradition, in which sociological thinking has historically developed in close connection with the public sphere. Central to this tradition are the concepts of the "republic of sociologists" and sociological journalism. These are not understood as marginal or pre-scientific forms, but as historically specific ways in which sociology enters public life. In this context, the concept of public sociology is also employed, proving to be a productive framework for...

Předkládaná disertační práce se soustředí na problém vztahu mezi analytickou distancí a normativní angažovaností v českém historicko-sociologickém kontextu. Tento vztah nechápe jako jednoduché napětí či protiklad, ale jako strukturovanou konfiguraci, která podmiňuje samotnou možnost sociologického poznání. Zároveň si klade otázku, do jaké míry lze tuto konfiguraci interpretovat jako podobu angažované objektivity. Teoreticky práce vychází z interpretativní sociologie Maxe Webera, zejména z jeho pojetí smyslu a hodnotové neutrality, a navazuje na jeho reinterpretaci v rámci konceptu veřejné sociologie Michaela Burawoye, který zdůrazňuje vzájemnou podmíněnost analytické a hodnotové racionality. Celý výzkum je zasazen do kontextu české intelektuální tradice, v níž se sociologické myšlení dlouhodobě utvářelo v těsném vztahu k veřejnému prostoru. Klíčovou roli zde hrají pojmy republiky sociologů a sociologického žurnalismu, které nejsou chápány jako okrajové či předvědecké formy, ale jako specifické historické způsoby, jak sociologie vstupuje do veřejného života. V návaznosti na ně je využit i koncept veřejné sociologie, jenž se v práci ukazuje jako produktivní nástroj pro analýzu Peroutkovy epistemologie. Metodologicky je práce založena na interpretativní a historicko-sociologické analýze textů....