Spiralkampagnen: Analýza Fáze "sdělení pravdy" v procesu usmiřování mezi Dánskem a Grónskem

Abstract

The bachelor thesis focuses on the Spiralkampagnen contraceptive campaign from 1960 to 1991 from the perspective of the reconciliation process. The final report of the Danish-Greenlandic investigation team is analyzed based on the concept of truth. The main objective of the research is to determine to what extent the investigation team's official report meets the criteria of the "truth-telling" phase within the reconciliation process. The theoretical framework is based on the works of Daniel Philpott, Jennifer Llewellyn, and James Gallen. The study employs qualitative content and normative analysis of the primary document through six established categories: factual acknowledgment, deconstruction of national and religious myths, moral acknowledgment, involvement of all sides in the investigation, victim testimonies, and equality of all sides. The final report of The Truth and Reconciliation Commission of Canada serves as a normative model. The analysis shows that the report presents clear factual data on the campaign and elevates the personal testimonies of victims to the level of official archival sources. At the same time, however, the research reveals limitations in the areas of moral condemnation, the explicit attribution of responsibility to specific actors, and the identification of structural...

Bakalářská práce se zabývá antikoncepční kampaní Spiralkampagnen z let 1960-1991 perspektivou procesu usmiřování. Finální zpráva dánsko-grónského vyšetřovacího týmu je analyzována na základě konceptu pravdy. Hlavním cílem výzkumu je zjistit, do jaké míry oficiální zpráva vyšetřovacího týmu naplňuje kritéria fáze "sdělení pravdy" (truth-telling) v rámci procesu usmiřování. Teoretický rámec vychází z prací Daniela Philpotta, Jennifer Llewellyn a Jamese Gallena. Práce využívá kvalitativní obsahovou a normativní analýzu primárního dokumentu skrze šest stanovených kategorií: faktické uznání, vyvrácení národních a náboženských mýtů, morální uznání, zapojení všech stran do vyšetřování, výpovědi obětí a rovnost všech stran. Jako normativní vzor slouží závěrečná zpráva Komise pro pravdu a smíření Kanady. Analýza ukazuje, že zpráva předkládá faktické údaje o kampani a staví osobní výpovědi obětí na úroveň oficiálních archivních pramenů. Zároveň však výzkum odhaluje limity v oblasti morálního odsouzení, explicitního určení odpovědnosti konkrétních aktérů či identifikaci strukturálních problémů. Práce dochází k závěru, že fáze "sdělení pravdy" je ve finální zprávě naplněna pouze částečně a vyznačuje se určitými nedostatky, které jsou v závěru analýzy taktéž identifikovány.