Tradiční kočovnické kultury Střední Asie

Abstract

Tato diplomová práce nahlíží na kulturu kočovných pastevců z historické perspektivy, a proto bylo její zpracování založeno na studiu literatury, týkající se zvoleného tématu. Struktura práce byla sestavena tak, aby zahrnovala všechny podstatné složky týkající se samotného fenoménu kočovného pastevectví a s ním spojených projevů materiální a duchovní kultury. Ačkoliv ruská kolonizace Střední Asie způsobila značné změny ve fungování kočovného pastevectví, mnohé tradiční prvky této společnosti zůstávají zachovány i dnes. O tomto jevu svědčí i současné terénní výzkumy oblasti, uskutečněné českými etnology, které byly v nedávné době publikovány.245 V rámci mé cesty do Republiky Altaj, kterou bych označila spíše za pilotáž, něž-li jako terénní výzkum, který dle mého názoru potřebuje delší časové období a opakované cesty do zvolené oblasti, jsem měla možnost se s tímto fenoménem setkat osobně. Je možné i dnes zaznamenat, že se ve vesnickém prostředí udržují tradice, se kterými jsem se setkávala při studiu literatury. Jedná se zejména o chov původních druhů hospodářských zvířat, která se celoročně, volně pohybují na vzdálenějších pastvinách a práce s nimi má sezónní charakter. Nevymizelo ani tradiční obydlí - jurta, která je stále používána a mnoho vesnických obyvatel ji v trochu pozměněné podobě staví i vedle...

Turkic nomadic tribes of the Central Asia, in fact the traditional material and spiritual cultures of nomadic Kazakh, Kyrkyz, Turkmen and Uzbek peoples, are described in this diploma paper. Territory classified in this paper as Central Asia is limited to the territory of five states: Kazakhstan, Kyrkyzstan, Turkmenstan, Uzbekistan and Tajikistan. The theme is also limited by other linquistic and political criteria. Therefore e.g. Tajik (belonging to Iranian linguistic family) or Karakalpak cultures (ethnic minority within Uzbekistan territory) are set aside this theme. The whole paper is divided into two parts, the former one consisting of five chapters introducing the area and its historical background represents the essentials for the latter one devoted to the phenomenon of nomadic shephards and manifestation of their culture. The period between the 18th century and the 20s of the 20th century is described in the second part. Most of the first records were provided by the Russian researchers. After the Soviet Union had been established further field research and ethnographic expeditions were organized and vast amount of materials dealing with cultures of the Central Asian peoples were gathered. This paper is aimed at introducing basic facts of traditional nomadic shepherds culture, the majority of them...