Komunikační kampaň veřejného sektoru: Kampaň proti sexuálnímu obtěžování ve veřejné dopravě

Abstract

This bachelor's thesis addresses the issue of sexual harassment in public transportation, a serious social phenomenon with implications for passengers' sense of safety, freedom of movement, and trust. The aim of the thesis was to explore the potential of social marketing in preventing such behaviour and to examine how it can influence public attitudes and actions. The theoretical section focuses on public sector marketing, principles of social marketing, behavioural and communication models, and the specifics of sexual harassment in the context of public transport. The empirical part analyses a case study of a campaign carried out in 2024 by the non-profit organization Konsent in Prague's public transportation system. The research combined qualitative focus group discussions with a quantitative questionnaire survey in order to explore how different groups of respondents perceived the campaign, its memorability, emotional impact, and their willingness to intervene as bystanders. The findings suggest that the campaign was positively received, especially by younger women, but faced challenges related to visual clarity and gender stereotypes. Respondents repeatedly called for clearer intervention guidelines, broader education, and systemic measures such as emergency buttons. Due to the nature of the...

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou sexuálního obtěžování ve veřejné dopravě, které představuje závažný společenský jev s dopady na pocit bezpečí, volnost pohybu i důvěru cestujících. Cílem práce bylo prozkoumat možnosti sociálního marketingu při prevenci tohoto chování a zjistit, jak může ovlivňovat postoje a jednání veřejnosti. Teoretická část se věnuje marketingu ve veřejném sektoru, principům sociálního marketingu, behaviorálním a komunikačním modelům a specifikům sexuálního obtěžování v prostředí veřejné dopravy. Praktická část analyzuje případovou studii kampaně, realizované v roce 2024 neziskovou organizací Konsent v pražské MHD. Výzkum kombinoval kvalitativní metodu focus group a kvantitativní dotazníkové šetření s cílem zjistit, jak různé skupiny respondentů vnímaly kampaň, její zapamatovatelnost, emocionální dopad a ochotu zasáhnout jako svědek. Zjištění naznačují, že kampaň byla kladně přijímána zejména mladšími ženami, ale čelila výzvám v oblasti vizuální srozumitelnosti a genderových stereotypů. Respondenti opakovaně požadovali konkrétnější návody, širší edukaci a systémová opatření, např. nouzová tlačítka. Vzhledem k charakteru vzorku nelze závěry zobecňovat, avšak výsledky mohou posloužit jako podklad pro tvorbu účinnějších preventivních komunikačních strategií v oblasti...