Prvohorní zalednění jako obdoba kvartérních glaciálních cyklů?

Abstract

This bachelor thesis is focused on the comparison of the two main glacial periods of the Phanerozoic, the Late Paleozoic Ice Age and the Cenozoic Ice Age including Pleistocene. The main goal of the thesis is to compare the factors of glaciation and their controlling mechanisms on short and long-term scales, and the basic features of the Earth's circulation. Last but not least, the evaluation of unresolved questions and consideration of the possibility of using data from the Cenozoic, which point to a very complex behaviour of the climate system components. In both periods compared, the main climate driver appears to be the atmospheric greenhouse gas content. Another common feature is the declining trend in temperature, manifested initially by a less significant and ephemeral glaciation during the Upper Devonian, Eocene and Oligocene. The transition to the coldest phases with the lowest average temperature and the largest ice volume is characteristic. Based on CO2 content, amplitude of glacioeustatic oscillations or Milankovitch cycles, a sequence of several glaciation events in the Serpukhovian to Sakmarian interval can be considered as an analogue of the Pleistocene. The difference from the Pleistocene glaciation is presence of a large number of glaciation centres in the Gondwana area. Some...

Bakalářská práce je zaměřena na srovnání dvou hlavních ledovcových období fanerozoika, mladopaleozické doby ledové a zalednění v kenozoiku a pleistocénu. Hlavním cílem práce je porovnání faktorů vedoucích ke glaciaci a jejich řídících mechanismech na krátkodobé a dlouhodobé úrovni, srovnání základních znaků zemských cirkulačních systému. V neposlední řadě také vymezení nevyřešených otázek a úvaha nad možností využití robustnějších dat z kenozoika, které poukazují na velmi komplexní chování klimatického systému a jeho složek. V obou porovnávaných obdobích se jeví hlavním řídícím faktorem klimatu obsah skleníkových plynů v atmosféře. Dalším společným znakem je sestupný trend teploty, projevující se zpočátku méně výraznou a dynamickou glaciací v období svrchního devonu, eocénu a oligocénu. Charakteristický je přechod do nejchladnějších fází s nejnižší průměrnou teplotou a největším objemem kontinentální kryosféry. Na základě obsahu CO2, amplitudy glacieustatických oscilací nebo projevů Milankovičových cyklů je možné považovat za analog pleistocénu sled několika glaciačních eventů v intervalu serpuchov až sakmar. Rozdíl oproti relativně uniformnímu pleistocennímu zalednění spočívá v přítomnosti velkého počtu glaciačních center v prostoru Gondwany. Určitá podobnost je zaznamenána v krátkodobých...