Postsekulární obrat v současné feministické teorii

Abstract

(English) The text elaborates on the discussion of the so-called post-secular turn in contemporary feminist theory. In doing so, it follows primarily the texts and thought of Judith Butler, Saba Mahmood, Joan Wallach Scott, but also William Connolly and Talal Asad. The discussion is first set in the political context of the debates on Islam and women's rights that have gained momentum since September 11, 2001 and have divided the feminist movement not only in Europe. I also explain the theoretical context of the debate, which involves a revision of some aspects of the secularization thesis, but also a critical examination of the seemingly self-evident and universal assumptions associated with the concept of secularity. I first analyze the relationship between feminism and secularity through the theme of progress and secular time and then through the theme of emancipation and the autonomy of the subject. I show the role that these basic Enlightenment elements play in contemporary discussions of religion and human rights, and how the authors reveal the limits and risks of their use in the contemporary context. I show that the actual willingness to step outside these frames of thought varies from author to author. Finally, I confront the authors with a critique of the post-secular turn and. I also ask...

(česky) Text zpracovává diskusi o takzvaném postsekulárním obratu v současné feministické teorii. Sleduje přitom především texty a myšlení Judith Butler, Saby Mahmood, Joan Wallach Scott, ale také Williama Connollyho a Talala Asada. Diskuse je nejprve zasazena do politického kontextu diskusí o islámu a ženských právech, které nabraly na síle po 11. září 2001 a rozdělily feministické hnutí nejen v Evropě. Vysvětluji také teoretický kontext diskuse, který je spojený s revizí některých aspektů sekularizační teze, ale také s kritickým přezkoumáváním zdánlivě samozřejmých a univerzálních předpokladů spojených s konceptem sekularity. Vztah feminismu a sekularity analyzuji nejdříve skrze téma pokroku a sekulárního času. Pak skrze téma emancipace a autonomie subjektu. Ukazuji, jakou hrají tyto základní osvícenské prvky úlohu v současných diskusích o náboženství a lidských právech a jakým způsobem autorky rozkrývají jejich limity a rizika jejich užívání v současném kontextu. Ukazuji, že skutečná ochota z těchto myšlenkových rámců vykročit se u jednotlivých autorek liší. Na závěr konfrontuji autorky s kritikou postsekulárního obratu a kladu si také otázku, jaké jsou praktické implikace teoretických analýz. Vztahuji tak diskusi zpět k politickému kontextu, ve kterém vznikly. Ukazuji, že autorkám nejde na...