Dílo Mahášvety Debí v zrcadle postkoloniální kritiky

Abstract

Ambicí této práce je představit bengálskou autorku Mahášvetu Debí, v jejíž próze jsou prominentní subalterní a marginalizované postavy, a kontext akademické literatury, v němž se Debí objevuje. Zvláště texty Subalterní studijní skupiny, neomarxistického akademického projektu. Za tímto účelem se práce bude zabývat postkoloniální kritikou a jejími stěžejními díly. Posléze se budou diskutovány tři moderní bengálské literární texty reprezentující domorodé obyvatelstvo. Dále skrze relevantní literaturu získáme představu o tom, jak se se diskurz o domorodém jiném mohl dostat do bengálského literárního prostředí. Cílem je si odpovědět na otázku, jestli je možné dílo Debí produktivně reflektovat skrze postkoloniální teorii a dále ji aplikovat na literární okruh moderní bengálské literatury.

The ambition of this text is to introduce a bengali author Mahasweta Debi whose prose often depicts subaltern and marginalized and as well as the context of academic writings she tends to appear in. Specifically texts of the Subaltern study collective, a neomarxist academic project. Therefore postcolonial critique and it's crucial texts will be discussed. Subsequently, three modern bengali literary texts representing adivasi characters will be analyzed. Furthermore by discussing relevant literature we will get a firmer understanding of the way a discourse of the aboriginal other made it's way into bengali literary milieu. The aim is to answer the question whether one can in fact reflect productively on Mahasweta Debi's work through reading of postcolonial theory and then apply it onto other modern bengali literary texts.