Gender Role Represented in Official Media: Communist Legacies and the Gap between Rhetoric and Reality

Abstract

The question addressed in this paper is how the mainstream media reproduced and participated in reshaping gender discourse before and after the transformation in Russia and the Peoples Republic of China, selecting People's Daily and Rabotnitsa from 1980 to 2000 as research objects and conducting both quantitative and qualitative analysis. In general, both countries have gone through the centralised state market economy reforms and suffered the impact of free market consumerism and commercialization with these. As a result, women's aesthetic is more diversified, but it also strengthens the sexual gaze of women's bodies. There are more new occupations, but women also face great challenges when a depression or labour surplus occurs. Meanwhile, the legacies inherited by the two countries also differed to some extent. Russia experienced a more violent and comprehensive onslaught of ideas, where consumerism and commercialization were more directly reflected in the mass media, and the social gender order took on a state of tug-of-war between the traditional, communist and emerging identities, while China's reform has eroded the legacies in a more insidious and slow manner. Semiotics management remains in the hands of the Party, but economic and social liberalization are not only influencing people's...

V této práci se zabýváme otázkou, jakým způsobem mainstreamová média reprodukovala a podílela se na přetváření genderového diskurzu před a po transformaci v Rusku a Čínské lidové republice.Jako objekt výzkumu jsme zvolili Lidovénoviny a Rabotnici z let 1980 až 2000 a provedli jsme kvantitativní i kvalitativníanalýzu. Obecně lze říci, že obě země prošly centralizovanými reformami státního tržního hospodářství a spolu s nimi utrpěly dopady konzumního způsobu života a komercializace volného trhu. V důsledku toho se estetika žen více diverzifikuje, ale zároveň se posiluje sexuální pohled na ženská těla. Vzniká více nových povolání, ale ženy také čelí velkým výzvám, když nastane deprese nebo přebytek pracovních sil. Mezitím se do jisté míry liší i dědictví, které obě země zdědily. Rusko zažilo prudší a komplexnější nápor idejí, kde se konzum a komercializace více přímo odrážely v masmédiích a společenský genderový řád nabyl stavu přetahování mezi tradiční, komunistickou a nově vznikající identitou, zatímco čínské reformy erodovaly dědictví záludněji a pomaleji. Kontrola jazyka zůstává v rukou strany, ale ekonomická a sociální liberalizace ovlivňuje nejen myšlení lidí, ale i základní principy společenských otázek, včetně genderových, uvnitř strany.