Al-Káida v nestabilních státech - Somálsko a Pákistán

Abstract

Abstract This paper examines how the decay of political power and other territorial characteristics affect al-Qaeda's chances of successfully building regional cells in weak and collapsed states. Its focal point is a comparison between a case study of the FATA region of Pakistan and Somalia. It aims to uncover factors that negatively affected the functioning of the actor in Somalia, but which did not negatively affect staying in FATA. As a result, we find that the factors mentioned are mainly related to the area of recruitment, the potential for forging new alliances, security risks associated with the absence of a central authority, and the toll of deteriorating infrastructure. This observation is interesting as the FATA region presents a similar socio-political environment to Somalia. In the literature, we encounter the view, demonstrated by the case of Somalia in particular, that failed states are not ideal for terrorist groups to operate. It is therefore interesting for us to identify the reasons why al-Qaeda turned out fundamentally differently in the two cases. The author interprets the results in such a way that it is not possible to over-generalize the aforementioned lesson, and further comparative studies are necessary for this reason

Tato práce se věnuje způsobu, jakým rozklad politické moci a jiné charakteristiky teritoria ovlivňují šanci al-Káidy na úspěšné budování regionálních buněk ve slabých a zhroucených státech. Jejím ústředním bodem je komparace mezi případovou studií regionu FATA v Pákistánu a Somálska. Jejím cílem je odhalit faktory, které negativně ovlivnily fungování aktéria v Somálsku, avšak které neměly negativní vliv na pobyt ve FATA. Ve výsledku zjišťujeme, že zmíněné faktory se týkají zejména oblasti recrutingu, potenciálu navazování nových spojenectví, bezpečnostních rizik spojených s absencí centrální moci a s daní ze zhoršené infrastruktury. Toto pozorování je zajímavé, jelikož region FATA představuje podobné socio-politické prostředí jako Somálsko. V odborné literatuře se setkáváme s názorem, demonstrovaným právě na případu Somálska, že zhroucené státy nejsou pro působení teroristických skupin ideální. Proto je pro nás zajímavé zjištění důvodů, kvůli kterým dopadla al-Káida v obou případech zásadně odlišně. Autor výsledky vykládá tak, že není možné zmíněnou poučku příliš generalizovat a další komparativní studie jsou z tohoto důvodu nutné.