Kritika pojmu estetické zkušenosti v druhé polovině dvacátého století. Dvě kontroverze: konec umění a znovuzrození přírodní krásy

Abstract

Tato disertační práce se zabývá kritikou pojmu estetické zkušenost na poli estetiky druhé poloviny dvacátého století. Cílem práce je obhajoba soudržnosti a potenciálu pojmu estetické zkušenosti z hlediska nastupujícího dvacátého prvního století. Práce poukazuje na určité inkonzistence na straně kritiky a předkládá některé argumenty na podporu udržitelnosti tradičního rozlišujícího rysu estetické zkušenosti - nezainteresovanosti. Pozornost je zaměřena ke dvěma dominantním diskusím moderní estetiky, které jsou postaveny na přehodnocení a kritice pojmu estetické zkušenosti, konkrétně ke sporu o estetickou povahu umění a k tzv. znovuzrození teoretického zájmu o estetickou dimenzi přírody. Práce obsahuje deset kapitol, kdy každá je věnovaná určité stránce pojmu estetické zkušenosti. Kapitoly jsou uspořádány kolem "jaderné kapitoly" (IV.), v níž je formulováno metodologické hledisko, založené na modelu deskriptivní definice (vycházející převážně z díla Stephena C. Peppera)

The present thesis explores the critique of aesthetic experience in aesthetics of the second half of the 20th century. The aim is to defend the consistency of the notion of aesthetic experience and highlight its potential for aesthetics in the 21st century. The thesis points out certain historical and conceptual inconsistencies in the critique, and advances some arguments in support of tenebality of traditionally the main distinctive feature of aesthetic experience: disinterestedness. We focus on two dominant discussions in modern aesthetics that both built on re-evaluation and crititique of the concept of aesthetic experience, namely the controversy about the aesthetic nature of art, and the so-called rebirth of theoretical interest in aesthetic dimension of nature (and other living environments). The thesis comprises ten chapters, each devoted to a particular facet of the concept of aesthetic experience. The chapters are arranged around the 'nuclear chapter' (IV) that articulates the methodological point of view, based on an open model of descriptive definition (drawn mainly from the work of Stephen C. Pepper).