Inspirovaná fabulace

Abstract

Jako studentka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze jsem v roce 2004 začala vyučovat český jazyk a literaturu na Základní škole Vlastina (později Dědina) v Praze 6. Ve svých hodinách jsem se snažila využívat především zážitkové metody, které se mi časem velice osvědčily. Velký úspěch měl zdánlivě jednoduchý úkol typu: "Doplňte obrázek textem," který se však ukázal jako problematický. Zpočátku totiž byli žáci velmi rozpačití a nevěděli, co mají psát. Neustále se ptali, zda to má být příběh nebo třeba popis. Bylo znát, že nejsou vychováváni k samostatnému myšlení a tvořivosti, neboť stále vyžadovali konkrétní zadání. Postupem času tomuto zadání uvykli, nedělalo jim potíže, a kvalita ztvárnění úkolů se neustále zlepšovala.

Jako studentka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze jsem v roce 2004 začala vyučovat český jazyk a literaturu na Základní škole Vlastina (později Dědina) v Praze 6. Ve svých hodinách jsem se snažila využívat především zážitkové metody, které se mi časem velice osvědčily. Velký úspěch měl zdánlivě jednoduchý úkol typu: "Doplňte obrázek textem," který se však ukázal jako problematický. Zpočátku totiž byli žáci velmi rozpačití a nevěděli, co mají psát. Neustále se ptali, zda to má být příběh nebo třeba popis. Bylo znát, že nejsou vychováváni k samostatnému myšlení a tvořivosti, neboť stále vyžadovali konkrétní zadání. Postupem času tomuto zadání uvykli, nedělalo jim potíže, a kvalita ztvárnění úkolů se neustále zlepšovala.