Global Environmental Governance: The Role of Nation States

Abstract

This thesis is an analysis of the adoption of environmental regimes by nation states, and the impact on their role as sovereign entities. The analysis is achieved by a comparison of Australia and New Zealand with regards to the establishment of their environmental policies and institutions after the introduction of environmental regimes, to which they correspond. The two regimes chosen here are the Montreal Protocol, which is based on intergovernmental cooperation, and the forest certification scheme, represented by the Forest Stewardship Council, which operates as a market-based regime. The regimes are chosen to embody two different types of environmental governance. Conversely, the countries are chosen for the similarity in culture, history, and language, yet difference in the kind of state system. The countries are compared by a structured, focused comparison. The structure is achieved by use of standardised questions that are based on the Contextual Interaction Theory, and focus on three aspects of sovereignty: autonomy, control, and legitimacy. This allows for comparisons within each regime, which show that the two chosen nation states cede some of their sovereign powers in the case of the Montreal Protocol, and incorporate the Forest Stewardship Council into their policies. A trend of...

Tato diplomová práce je analýzou přijetí environmentálních režimů národními státy. Zabývá se dopadem na jejich roli coby suverénních entit. Analýza se zaměřuje na komparaci Austrálie a Nového Zélandu s přihlédnutím k vytváření jejich environmentálních politik a institucí, které se váží k vybraným režimům, a které vznikly po založení daných režimů. Mezi vybrané režimy patří Montrealský protokol, který je založený na mezivládní spolupráci, a certifikace lesů na základě udržitelného management, reprezentovaná zde organizací Forest Stewardship Council, která funguje na tržním principu. Oba režimy jsou vybrány tak, aby reprezentovaly dva rozdílné typy globálního environmentálního vládnutí. Naopak národní státy jsou vybrány nejen pro svou podobnost díky sdílené historii, jazyku a podobné kultuře, ale i pro rozdíly ve státním zřízení. Země jsou porovnány na základě zaměřené, strukturované komparace. Její strukturovanost je dosažena využitím standardizovaných otázek u každého případu, které jsou vytvořeny na základě metody (Contextual Interaction Theory). Komparace se pak navíc zaměřuje na tři aspekty suverenity: autonomii, kontrolu a legitimitu, a využívá je v komparaci. Porovnání v rámci jednotlivých režimů ukazují, že státy se vzdávají části svých pravomocí v případě Montrealského protokolu, a že...