Adaptace literárních děl na příkladu Ladislava Fukse

Abstract

Bakalářská práce se chce soustředit na adaptaci vybraných děl Ladislava Fukse (Spalovač mrtvol, Příběh kriminálního rady). Snaží se pokrýt co nejširší pole možných druhů adaptací a odhalit tak specifické rysy adaptace filmové (Spalovač mrtvol, rež. Juraj Herz,1968) i adaptací realizovaných jinými médii, jejichž produktem je divadelní hra (Spalovač mrtvol, rež. Jakub Nvota, Divadlo Petra Bezruče, 2016 a Spalovač mrtvol, rež. Jan Mikulášek, Národní divadlo, 2016), rozhlasová hra (Spalovač mrtvol, rež. Aleš Vrzák, 2017), dramatizovaná audiokniha (Příběh kriminálního rady, Markéta Jahodová, 2013) či televizní inscenace (Příběh kriminálního rady, rež. Dušan Klein, 1994). Cílem takto široce koncipované práce je na příkladě konkrétních děl Ladislava Fukse představit adaptaci jako jeden z nejstarších mechanismů kultury vůbec a současně věnovat pozornost adaptačním technikám a operacím jednotlivých médií, využívajících literární materiál v závislosti na svých specifických vlastnostech. Významová otevřenost a mnohoznačnost Fuksova díla, jež svým adaptátorům nabízí široké pole možností tvořivého překladu, umožňuje adaptaci představit nejen jako soubor operací intermediálního překódování a přesunu z jednoho sémiotického systému do druhého, nýbrž i jako produktivní a kreativní akt přisvojení a jako receptivní...

This Bachelor thesis focuses on adaptations of selected artwork of Ladislav Fuks (Spalovač mrtvol, Příběh kriminálního rady). It strives to cover as many types of adaptation as possible and to point out not only the specifics of a movie adaptation (Spalovač mrtvol, rež. Juraj Herz,1968) but also the specifics of different media adaptations, namely theatre play (Spalovač mrtvol, rež. Jakub Nvota, Divadlo Petra Bezruče, 2016 a Spalovač mrtvol, rež. Jan Mikulášek, Národní divadlo, 2016), radio play (Spalovač mrtvol, rež. Aleš Vrzák, 2017), audiobook (Příběh kriminálního rady, Markéta Jahodová, 2013) and lastly television production (Příběh kriminálního rady, rež. Dušan Klein, 1994). The goal of this thesis is twofold. Firstly, using the example of artwork of Ladislav Fuks, the thesis strives to portrait art adaptations as one of the oldest mechanisms of culture ever. Secondly, it aims to pay attention to the techniques and processes that the various media use in their adaptation, which use the original material in a certain way that is based on their unique features. The openness and ambiguity of Fuks's work gives the contemporary artist freedom to apply creative translation, which in turn allows for the adaptation to be presented not only as a mere group of processes that underwent inter- media...