Osvobozené divadlo: mezi lyrismem a angažovaností

Abstract

Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na proměnu osobité poetiky Jiřího Voskovce a Jana Wericha v Osvobozeném divadle v letech 1930 až 1936. Východiskem práce se stává hypotéza dvou rozdílných tvůrčích etap - první s dominujícími prvky apolitického lyrismu a druhá s převažující politickou a sociální angažovaností. Práce staví na analýze a komparaci vybraných dramatických textů, které slouží jako reprezentativní vzorek tvorby (z prvního období Ostrov Dynamit, Sever proti Jihu, Don Juan a comp. a Golem, a z druhého období Caesar, Osel a stín, Balada z hadrů a Rub a líc). Na základě analýzy dramatických textů dle stanovených dílčích kategorií (kompozice, postavy, časoprostor, antiiluzivní prostředky, strašidelné a násilné scény, projevy angažovanosti v písňové tvorbě a typy angažovanosti) je cílem definovat, zda se výchozí hypotéza jeví jako funkční a zda je pro ni možné nalézt v tvorbě Voskovce a Wericha dostatek relevantních argumentů. KLÍČOVÁ SLOVA Osvobozené divadlo, Jiří Voskovec, Jan Werich, angažovanost

The presented bachelor thesis focuses on the transformation of the distinctive poetics of Jiří Voskovec and Jan Werich in the Osvobozené divadlo from 1930 to 1936. The starting point for this work is hypothesis of two different creative stages - the first with the dominating elements of apolitical lyricism and the second with the prevailing political and social engagement. The work builds on the analysis and comparison of selected dramatic texts that serve as representative sample of their creation (from the first period Ostrov Dynamit, Sever proti Jihu, Don Juan a comp. and Golem, and from the second period Caesar, Osel a stín, Balada z hadrů and Rub a líc). Based on analysis of dramatic texts by defined subcategories (composition, characters, space-time, anti-illusion devices, scary and violent scenes, expression of engagement in song production and types of engagement), the aim is to define whether the underlying hypothesis appears to be functional and whether enough relevant arguments can be found in the production of Voskovec and Werich. KEYWORDS Osvobozené divadlo, Jiří Voskovec, Jan Werich, engagement