Institution Building in Post-Conflict Areas: The Quest for Legitimate Institutions in Kosovo

Abstract

The pivotal argument of this thesis is that, due to specific circumstances, Kosovo operates as an EU protectorate. Firstly, the political status of Kosovo deeply divides the UN members, including the major powers, which makes unilateral decisions ineffective. This implies that neither side can achieve maximalist demands, and thus further negotiations are required. Secondly, both representatives of Kosovo and Serbia expressed hope that their future is in the EU. Both sides are ready to compromise their legal and/or political status and welcome a solution under the formula: Kosovo to be independent of Serbia even if it means that Kosovo is not a sovereign state; and, Serbia not to recognise Kosovo, even if it means that Serbia loses authority over the region. Thirdly, the great powers, led by the USA and Russia, decided that the conflict and the political status of Kosovo should be facilitated by the EU. This decision, accompanied by the ICJ decision that Kosovo's solution should be sought through the EU political channels, gives the EU role of a moral agent. Finally, while the EU protects Kosovo in international affairs, it also requires from Serbia to recognise Kosovo's institutions and local autonomy.

Klíčovým argumentem této práce je, že kvůli konkrétním okolnostem Kosovo vystupuje jako protektorát EU. Zaprvé, politický status Kosova hluboko rozděluje členy OSN, včetně hlavních mocností, což způsobuje, že jednostranná rozhodnutí jsou neúčinné. To znamená, že ani jedna ze stran nemůže dosáhnout maximalistické požadavky, a proto jsou zapotřebí další jednání. Zadruhé, zástupci Kosova a Srbska vyjádřili naději, že jejich budoucnost je v EU. Obě strany jsou připraveny urovnat své právní a / nebo politické postavení a vítají řešení podle vzorce: "Kosovo musí být nezávislé od Srbska, i když to bude znamenat, že Kosovo nebude svrchovaným státem; a Srbsko neuzná jeho suverenitu, i když to bude znamenat, že Srbsko ztratí pravomoc nad tímto regionem ". Zatřetí, velmoci v čele s USA a Ruskem rozhodli, že konflikt a politický stav Kosova by měla zprostředkovat EU. Toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora, že problém Kosova by měl řešit přes politické kanály EU, nabízí EU roli morálního zástupce. Nakonec, i když EU chrání Kosovo v mezinárodních záležitostech, vyžaduje také, aby Srbsko uznalo kosovské instituce a místní autonomii.