Specifika netradičních studentů v terciárním vzdělávání

Abstract

Nowadays, mature (i.e. nontraditional) students form an integral and relatively numerous part of the higher education student population not only abroad but also in the Czech Republic, which is a follow-up to the tradition of distance adult education widespread before 1989. Nontraditional students reflect a rapid development of the Czech higher education system after 2000 resulting in massification of higher education and soaring numbers of undergraduates. Nontraditional students are representatives of the knowledge society and lifelong learning - the concepts widely supported throughout Europe. The aim of the thesis is to approach the segment of nontraditional students as a whole and to cover their key attributes. The main features of nontraditional students are presented, especially in terms of their numbers, age stratification, choice of schools, subjects of study and forms of study and also dropout rates. Furthermore, their primary motivational factors and barriers to university studies are also mentioned as well as adopted learning strategies. I will also mention the attitude of employers to the importance of university degrees. A comparison is also drawn in the field of this segment and educational stratification in the Czech Republic and abroad. Key words lifelong learning, formal education,...

Věkově zralejší (tj. netradiční) studenti tvoří v současnosti nedílnou a relativně početnou část vysokoškolského studentstva nejen v zahraničí, ale i v České republice, což ostatně navazuje na rozšířenou tradici dálkového vzdělávání dospělých před rokem 1989. Netradiční studenti reflektují bouřlivý vývoj českého vysokého školství především po roce 2000, který vyústil v masifikaci vysokoškolského vzdělávání a prudký nárůst vysokoškolských absolventů. Jsou reprezentanty celoevropsky podporovaného konceptu vzdělanostní společnosti a celoživotního učení. Cílem práce je uchopit skupinu netradičních studentů jako celek a postihnout její hlavní charakteristiky. Jsou uvedena specifika netradičních studentů z hlediska jejich počtu, věkového rozvrstvení, volby vysoké školy, studijních oborů a forem studia i z pohledu studijní (ne)úspěšnosti. Zmíněny jsou i jejich hlavní motivační faktory, bariéry při studiu a učební strategie. Neopomenu zmínit ani postoje zaměstnavatelů k významu vysokoškolského vzdělání. Připojeno je rovněž porovnání tohoto segmentu a vzdělanostní stratifikace v České republice se zahraničím. Klíčová slova celoživotní učení, formální vzdělání, kombinované studium, netradiční student, odložené vzdělání, terciární vzdělání, vysoké školství, vysokoškolský student, vzdělávání dospělých