Plži, stromy, pH, podloží a epifytické lišejníky

Abstract

Epiphytic lichens are under considerable grazing pressure due to invertebrate lichenivores, mostly gastropods. Preferences of tree-climbing gastropods affect vertical distribution of lichens, their habitat preferences and whole area of distribution. Higher grazing pressure is expected on sites with basic subsoil and sufficient sources of calcium, where the abundance of gastropods is higher. Most of researches about the topic of grazing pressure were therefore conducted on such sites, although this hypothesis has never been formally tested. Epiphytic communities are also affected by pH and other properties specific to its photophyte. Nevertheless, it is not known, if the same applies for grazing gastropods and how is the grazing pressure affected by tree species. I have addressed these questions in my thesis. I set an 80-days-long field transplantation experiment in the mixed forest of Moravský kras (South Moravia, Czech Republic). Glass fiber meshes with lichen thalli were placed on sixty trunks of three tree species (Carpinus betulus - hornbeam, Abies alba - fir, Fagus sylvatica - common beech) on both calcareous (limestone) and acidic (granodiorite) sites. Abundance and diversity of gastropods were measured. Determined grazing pressure was higher than pressure detected by other authors and was...

Epifytické lišejníky jsou vystaveny silnému predačnímu tlaku ze strany bezobratlých, ponejvíce plžů. Ti mohou spásáním výrazně ovlivnit vertikální distribuci lišejníků, jejich habitatové preference i celkový areál rozšíření. Předpokládá se, že predační tlak je silnější na lokalitách s bazickým podložím a dostatečnými zdroji vápníku, neboť takové lokality svědčí lišejníkovým spásačům. Proto velká část výzkumů s tematikou lichenofágie probíhá na lokalitách s vápencovým podložím, ačkoliv hypotéza o silnějším predačním tlaku zatím nebyla formálně testována. Dále je obecně známo, že složení epifytického společenstva je do značné míry ovlivněno vlastnostmi borky, zejména jejím pH. Není ovšem známo, jestli vlastnosti borky ovlivňují aktivitu spásačů a jak moc se tedy síla predačního tlaku liší v závislosti na druhu stromu. Ve své diplomové práci jsem se věnoval oběma těmto otázkám. Na území Moravského krasu jsem provedl transplantační experiment, který srovnával sílu predačního tlaku na dvou stanovištích s různým podložím (granodiorit vs. vápenec). Experiment probíhal na šedesáti stromech tří druhů (habr, jedle, buk) po dobu osmdesáti dnů. Součástí experimentu byl i sběr plžů přímo na lokalitě. Zjištěný predační tlak byl ve srovnání s podobnými výzkumy poměrně vysoký a jeho míra prokazatelně souvisela s...