Zásada superficies solo cedit

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá zásadou superficies solo cedit, jejíž kořeny sahají až do římského práva. Zásada "povrch ustupuje půdě" vyjadřuje pravidlo, dle kterého je součástí pozemku vše, co na něm vzejde, ať přirozenou či umělou cestou. Zásada byla v dějinách českých zemí uplatňována ve Všeobecném občanském zákoníku od roku 1811 až do přijetí civilního kodexu z roku 1950. Tento kodex naopak uplatňoval protichůdnou zásadu a zavedl tak oddělené vlastnictví pozemků a staveb. Do našeho právního řádu se zásada opět navrátila přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Cílem této práce je představit zásadu v historickém kontextu, podat výklad o její současné podobě a specifikovat problémy, které přijetím superficiální zásady nastaly. Diplomová práce je strukturou rozčleněna na čtyři hlavní kapitoly. V úvodní části je pojednáno o historickém vývoji zásady. Prvně je přistoupeno k výkladu římského práva, ve kterém jsou rozebrány některé významné prameny římského práva. V rámci výkladu o právních dějinách českých zemí je pozornost upřena zejména na Všeobecný zákoník občanský z roku 1811, který uplatňování zásady jako první zavedl do našeho právního řádu. Pro hlubší pochopení vývoje superficiální zásady jsou dále rozebrány i související ustanovení o věcných právech. Od předmětné zásady se odklonil civilní...

This diploma thesis deals with the principle of superficies solo cedit, whose roots go back to Roman law. The principle, which can be translated as "the surface gives way to the ground", expresses the rule according to which the land includes everything that arises on it, whether in a natural or artificial way. In the history of the Czech lands, the principle was applied under the General Civil Code from 1811 until the adoption of the Civil Code of 1950. On the contrary, this Code applied the opposite principle and thus introduced separate ownership of land and buildings. The principle returned to our legal system with the adoption of Act No. 89/2012 Coll., The Civil Code. The aim of this thesis is to present the principle in a historical context, to give an explanation of its current form and to specify the problems that arose with the adoption of the principle of superficies. The diploma thesis is divided into four main chapters. The introductory part deals with the historical development of the principle. First, it provides an interpretation of Roman law, in which some important sources of Roman law are discussed. Within the interpretation of the legal history of the Czech lands, attention is focused mainly on the General Civil Code of 1811, which was the first to introduce the application of the...