Stranická disciplína poslanců ruské Státní dumy po obnově smíšeného volebního systému

Abstract

The study examines the level of party voting discipline displayed by current Russian deputies. The objective is to discover whether deputies elected since the reintroduction of the mixed-member electoral system in 2016 showed a diverse level of party voting discipline. The study expands on the existing research and verifies results of earlier analysis proving weaker party discipline among politicians elected from single-member districts (SMDs). A sample of over 500 thousand deputy votes is analyzed with multiple regression analysis and other methods of quantitative research. The research explores the influence of several variables including the type of elections, political faction membership, double candidacy of a deputy and his incumbency in the previous term of office. Evaluation of results implies that the type of elections does not have a significant impact on party discipline of deputies. The most noticeable is the impact of the membership in various political factions. Greater independence in voting typical for SMD deputies does not manifest considerably in Russia because of the impact of the local hybrid regime and because the majority of SMD deputies belong to the faction of United Russia. Members of a faction with such importance tend to be less motivated to vote against their political...

Práce zkoumá stranickou disciplínu současných ruských poslanců při hlasování ve Státní Dumě. Soustředí se především na to, jestli se liší disciplína poslanců, kteří byli zvoleni různými způsoby po obnově smíšeného volebního systému v roce 2016. Práce tak navazuje na dřívější studie, jež prokázaly, že v některých zemích, včetně Ruska, projevovali poslanci vybraní v jednomandátových obvodech slabší loajalitu ke své straně než jejich kolegové zvolení na stranické listině. Disciplína těchto poslanců je zkoumána na vzorku dat, který obsahuje víc než 500 tisíc hlasů ruských poslanců. Výzkum měří vliv několika proměnných, včetně způsobu volby kandidáta, jeho členství v politické frakci, dvojí kandidatury a možnosti obhajovat mandát z předchozího funkčního období. Data jsou hodnocena s využitím mnohonásobné regresní analýzy a dalších metod kvantitativního výzkumu. Práce dochází k závěru, že způsob volby nemá zásadní vliv na stranickou disciplínu současných poslanců. Nejpodstatněji ji ovlivňuje členství v různých stranických frakcích. Vyšší nezávislost hlasování poslanců z jednomandátových obvodů se pravděpodobně neprojevuje kvůli hybridní povaze ruského režimu a kvůli tomu, že většina těchto poslanců spadá pod frakci Jednotného Ruska. Členové takto významné a vládní frakce mají slabší motivaci hlasovat...