Šlechta a kodifikace českého městského práva

Abstract

Nobility and the codification of the Bohemian town law Abstract This thesis is concerned with the influence of the nobility in the process of codifying Bohemian town law, in particular during the sixteenth century, and with the reasons of success of the Town laws of the Bohemian kingdom by Pavel Kristián of Koldín. It describes the evolution of royal towns and town law from the Hussite Revolution to the release of the Town laws, and the particularities of the areas of law relevant to this matter, meaning the north-German and the south-German areas of law. It briefly covers the beginning of the Estates period and its influence on the Bohemian towns, especially the adoption of Vladislav land order and the disputes that followed. The codification attempt of Brikcí of Licsko is observed next, as well as its source materials and the reasons why his work never become a sanctioned codification of town law. Particular importance is given to the evolution of political situation from the viewpoint of the towns and to their relations with the nobility from the resolution of the Bohemian Diet that the town law shall be codified, adopted in the year 1545, until the release of the Koldín's codex in the year 1579. It explores the reasons why the creation and sanctioning of an acceptable codification took such a long time,...

Šlechta a kodifikace českého městského práva Abstrakt Tato práce pojednává o vlivu šlechty na kodifikační proces českého městského práva, obzvláště v šestnáctém století, a zabývá se důvody úspěchu Práv městských Království českého od Pavla Kristiána z Koldína. Popisuje vývoj měst a městského práva, a to konkrétně od husitství až po vydání Práv městských, a také právní oblasti relevantní pro tuto tématiku, tedy českou část oblasti severoněmecké a jihoněmecké. Stručně se věnuje ustanovení stavovského státu a jeho vlivu na česká města, obzvláště Vladislavskému zřízení zemskému a sporům, které vyvolalo. Dále je nastíněn kodifikační pokus Brikcího z Licska, je zkoumán jeho zdrojový materiál a důvody, proč se toto dílo nikdy nestalo platnou kodifikací městského práva. Zvláštní důraz je kladen na vývoj politické situace z hlediska měst a jejich vztahu ke šlechtě od usnesení zemského sněmu o tom, že městské právo má být kodifikováno, z roku 1545 až po vydání Koldínova zákoníku roku 1579. Jsou zkoumány důvody, proč sepsání a přijetí přijatelné kodifikace trvalo tak dlouhou dobu, popsán odpor litoměřické právní oblasti proti vnucení kodifikace založené na staroměstském právu a práce se dotýká i náboženských nepokojů v sedmdesátých letech šestnáctého století. Následuje část popisující roli Viléma z Rožmberka jakožto...