Fast Goes the Fleeting Time: The Miscellaneous Concepts of Time in Different Old Norse Genres and their Causes

Abstract

Práce se zabývá otázkou počítání a vnímání času u starých Seveřanů. Na základě studia různých děl a žánrů ukazuje, jak vypadaly původní předkřesťanské představy o čase a jak se změnily v závislosti na společenském vývoji, konkrétně co se týká příchodu křesťanství a nástupu feudalismu. Staroseverské představy o čase jsou v práci rekonstruovány na základě literární analýzy vybraných prozaických i poetických děl. V jednotlivých textech jsou zkoumány použité způsoby datace, typy časových údajů a v případě narativních textů také vlastnosti narativního času, které jsou ukázány skrze analýzu vycházející z konceptů uspořádání, trvání a frekvence definovaných Gérardem Genettem. Primární literatura je v práci rozdělena do tří skupin. První skupina zahrnuje díla, v nichž jsou patrné stopy staroseverského předkřesťanského vnímání času, kromě Písňové a Snorriho Eddy jsou sem zařazeny tzv. ságy o dávnověku a rodové ságy. Druhá skupina obsahuje vybrané texty, které přejímají cizí způsoby počítání času, jež se na Island rozšířilo především vlivem církve a skrze různá učená pojednání. Vedle staroislandského komputistického textu známého jako Rím I, v němž jsou představena mimo jiné latinská jména měsíců, jsou do této části práce zařazeny raně islandské historiografické texty, Kniha o Islanďanech a Kniha o záboru...

The thesis is concerned with time reckoning and time perception in Old Norse culture. Based on the analysis of various prosaic and poetic works or genres I show what the domestic pre- Christian images of time most probably looked like. I also investigate in what respects the original images of time have changed depending on social development, namely as regards the arrival of Christianity and feudalism to the North. Old Norse images of time are reconstructed by analysing the temporal structure of primary sources. I examine the systems of dating and time indications used in the texts, as well as the properties of narrative time. The last mentioned is achieved based on the categories of order, duration and frequency defined by Gérard Genette. The primary sources are divided into three groups in the thesis. The first group is comprised of works that include traces of the pre-Christian understanding of time. Besides Poetic Edda and Snorri's Edda, I have also included the so-called legendary and family sagas in this group. The second group is comprised of different types of texts, all of which adopt foreign ways of time reckoning that spread to Iceland especially through the influence of the Church and through various learned treatises. Besides the Old Norse computistical treatise known as Rím I, which...