Zapojení veřejnosti do územního plánování

Abstract

1 Abstract This thesis analyzes and describes legal possibilities, which are given to the public for participation in land-use planning. The aim of this thesis is to reach to conclusion, if the public can, as one of the subjects of land-use planning, play a crucial role in this matter or if her role is rather marginal. The author firstly defines the basic terms as "public" and "land-use planning". Besides, he outlines the issue of the status of environmental associations, which is one of the main topics of this thesis. Subsequently, he categorizes land-use planning tools into conceptional and implementation tools. Further, he continues with basic characteristic of individual tools and their mutual relations. For each tool, he describes its function, content and typical features. In following chapters, author detailly describes and analyzes concrete public possibilities, means and tools for participation in land-use planning. He always doing so in the relation to specific land-use planning tools. The analysis is not limited only to the current state of legislation, but also examines its development since the adoption of the Building Act in 2007. The crucial object of the analysis is the relevant court case law, which is in this thesis detailly described and discussed and which in last few years has undergone...

1 Abstrakt Tato práce analyzuje a popisuje zákonné možnosti, kterými veřejnost disponuje pro účast na územním plánování. Smyslem práce je zjistit, zdali veřejnost může, jako jeden ze subjektů územního plánování, zastávat v této činnosti klíčové postavení nebo zdali hraje roli spíše marginální. Autor nejprve definuje základní pojmy, jimiž jsou "veřejnost" a "územní plánování". Mimo to nastíní i problematiku postavení environmentálních spolků, kterou se zabývá v průběhu celé práce. Následně uvádí základní kategorizaci územně plánovacích nástrojů na koncepční a realizační, přičemž dále přechází k obecné charakteristice jednotlivých nástrojů a jejich vzájemných vztahů. U každého z nástrojů popisuje především jeho funkci, obsah a typické znaky. V dalších kapitolách již autor podrobně popisuje a rozebírá konkrétní možnosti, prostředky a nástroje veřejnosti pro zapojení se do územního plánování, přičemž tak činí vždy ve vztahu ke konkrétnímu územně plánovacímu nástroji. Analýza se neomezuje pouze na současný stav právní úpravy, ale zkoumá i její vývoj od účinnosti současného stavebního zákona, tedy od roku 2007. Stěžejním objektem analýzy je relevantní soudní judikatura, která je v práci detailně rozebírána a která v posledních několika letech prošla zásadními obraty, a to např. v otázkách aktivní legitimace k...