Vliv kognitivní disonance na altruistické chování v neziskovém sektoru

Abstract

The field of behavioral economics has been developing rapidly a during the recent period. This sphere of economics operates with cognitive biases, heuristics and other factors influencing human judgements and provoking the decisions commonly referred to as irrational. The phenomena affecting human mind when making decisions under uncertainty include the so- called cognitive dissonance, an unpleasant obnoxious state of conflict, usually between our inner values and the acts we make. Humans, even though often unconsciously, aim to mitigate the dissonance feeling, usually without being able to address the phenomenon. In the empirical part of this paper, random sample of subjects was manipulated to face the threat of cognitive dissonance in two experiment Modifications, and to experience the dissonance straightaway in the case of the third Modification. Subsequently, the effect on respondents' helping behaviour was measured. Analysis of the resulting dataset then revealed an interesting, statistically significant relationship between creating a positive self-image (or also distorting it) and acting altruistically afterwards. The research results are applicable in profit or non-profit sector communications. The initial objective here was, above all, making the marketing strategies more efficient in the fields of...

práce v českém jazyce Obor behaviorální ekonomie prochází za poslední dekádu rapidním rozvojem. Toto odvětví ekonomie pracuje s kognitivními biasy, heuristikami, a dalšími faktory, jež zkreslují lidský úsudek a vedou lidi k rozhodování, které můžeme obecně nazývat iracionálním. Jedním z jevů ovlivňujících lidskou mysl v momentech, kdy s určitou dávkou nejistoty činíme důležitá rozhodnutí, je i takzvaná kognitivní disonance, nepříjemný a znepokojivý stav vnitřního rozporu, obvykle mezi našimi zažitými hodnotami a skutky, jichž se dopouštíme. Lidé přirozeně usilují o vyhnutí se pocitům disonance, i když obvykle podvědomě, aniž by tento jev dokázali přímo pojmenovat. V empirické části této studie byly ve dvou Modifikacích náhodné skupiny subjektů vystaveny hrozbě kognitivní disonance, ve třetí Modifikaci pak subjekty disonanci přímo prožily. Ve všech případech pak byl měřen následný efekt na jejich prosociální chování. Následná analýza dat odkryla zajímavý, statisticky významný vztah (negativní) mezi vytvořením pozitivního sebeobrazu o sobě samém (nebo i jeho narušením) a následným altruistickým jednáním. Výsledky výzkumu jsou aplikovatelné v komunikaci jak neziskového, tak i komerčního sektoru. Počátečním záměrem zde bylo především zefektivnění marketingové strategie v oblastech lidského působení,...