Islamofobie v České republice: Analýza zdejšího tisku z období 1996-2005

Abstract

In this summary I'd like to recapitulate the structure of this work, in particular the bindings between its parts. In the introduction I've defined islamophobia and relevant terms and presented possible ways of its division. A certain ambiguousness of the word "islamophobia" results from the fact that it's composed of two somewhat different parts. First one is the aversion to Islam and the second is the aversion to Muslims as people, especially immigrants. Both these parts are closely related and are often inseparable. That's why it isn't appropriate to use two separate terms. Nevertheless the difference of these two parts is in many ways similar to the difference of the terms xenophobia and racism (or neoracism). My research implies that in Czech press, the first option, i.e. the negative stereotypization of Islam as a whole, is much more numerous. On the other hand Halliday's concept of division of islamophobia into "strategic" and "populist" is based on historical context and as such is suitable mainly for the assessment of prevailing motivations of islamophobia on the national or larger level. This is also one of the reasons why I presented the history of Muslim presence in our territory, which implies that in Czech republic, contrary to the majority of other European countries, the "strategic"...

V rámci závěrečného resumé bych rád zrekapituloval strukturu této práce, především pak vazby mezi jejími jednotlivými částmi. V úvodní, teoretické části jsem definoval islamofobii i související pojmy a představil možné způsoby jejího dělení. Určitá nejednoznačnost termínu "islamofobie" totiž vyplývá z toho, že se skládá ze dvou poněkud odlišných částí. První z nich je odpor vůči islámu (či Islámu), druhou pak odpor proti muslimům jako lidem, zejména pak imigrantům. Obě tyto části však spolu velmi úzce souvisí a často je od sebe nelze oddělit, proto také není vhodné používat dva samostatné termíny. Rozdílnost těchto dvou částí má přitom řadu společných rysů s rozdílností termínů xenofobie a rasismus (respektive neorasismus). Z mého výzkumu přitom vyplývá, že v českém tisku je výrazně častější první možnost, tedy negativní stereotypizace islámu jako takového. Naopak Hallidayův koncept členění islamofobie na "strategickou" a "populistickou" vychází zejména z historických souvislostí, a jako takový je vhodný především pro určení převažujících motivací islamofobie na úrovni zemí či větších oblastí. Také z tohoto důvodu jsem představil historii muslimské přítomnosti na našem území, z níž vyplývá, že v České republice, na rozdíl od naprosté většiny ostatních evropských zemí, převažuje "strategický" proud...