Hemodynamika kardiostimulace

Abstract

(CZ) Jediným zavedeným dlouhodobým léčebným postupem klinicky významných bradyarytmií je implantace kardiostimulátoru. Naprostá většina nemocných potřebuje jednu stimulační elektrodu v pravé komoře. Aktivační sekvence komorové svaloviny při pravokomorové stimulaci připomíná stav při bloku levého raménka Tawarova (BLRT). Pokud je podíl stimulovaných cyklů v pravé komoře významný, dojde u 10-20 % nemocných ke vzniku kardiomyopatie navozené stimulací. Příčinnou souvislost se stimulací nepřímo potvrzuje zlepšení subjektivních stesků nemocných i objektivních parametrů funkce levé komory provedením upgrade na srdeční resynchronizační léčbu (CRT - cardiac resynchronization therapy). U nemocných s preexistujícím srdečním selháním a dysfunkcí levé komory srdeční je nejlepší prevencí použití biventrikulární stimulace při léčbě bradyarytmií. U nemocných s normální nebo téměř normální funkcí levé komory srdeční je situace problematičtější. Implantace CRT u všech pacientů, u kterých lze předpokládat vysoký podíl pravokomorové stimulace by ale byla spojena s vysokými náklady, větší zátěží pro implantující a v neposlední řadě by množství časných i pozdních komplikací nevyvážil prospěch z CRT. Přímá stimulace Hisova svazku se jeví být lepší metodou, stále je však úspěšnost jejího zavádění omezená, a ne každý...

(EN) Cardiac pacing is the only established treatment method of bradyarrhythmias. Most patients indicated for cardiac pacing need to have one lead implanted in the right ventricle. Activation sequence of the left ventricle during right ventricular pacing resembles the activation sequence in patients with left bundle branch block. When the proportion of paced cycles in the right ventricle reaches significant level, 10-20 % of patients develop pacing induced cardiomyopathy. Direct causal relationship with right ventricular pacing is supported by the improvement of subjective symptoms and objective parameters of the left ventricular function after the upgrade to cardiac resynchronization therapy (CRT). In patients with preexisting heart failure with reduced left ventricular ejection fraction, the best prevention of heart failure worsening is to implant CRT when antibradycardic indication to the right ventricular pacing occurs. In patients with normal or near normal left ventricular function, the situation is more problematic. CRT implantation in all patients with supposed high proportion of right ventricular paced cycles is not only more expensive, but also imposes higher demands on implanting centers and increases the occurrence of immediate as well as long-term complications which do not outweigh...