Odpovědnost veřejné moci za škodu - otázka pro civilní nebo správní soudy?

Abstract

ODPOVĚDNOST VEŘEJNÉ MOCI ZA ŠKODU - OTÁZKA PRO CIVILNÍ, NEBO SPRÁVNÍ SOUDY? Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tématu odpovědnosti veřejné moci za škodu, speciálně potom otázce, které soudy by měly mít pravomoc rozhodovat o této otázce, jestli soudy civilní, nebo soudy správní. V první části práce jsou vymezeny dva základní přístupy ke zkoumané otázce, přístup soukromoprávní a přístup veřejnoprávní. Rovněž jsou formulovány základní aspekty, ve kterých lze zkoumat konkrétní právní úpravu této odpovědnosti. Jedná se o aspekty hmotněprávní a aspekty procesněprávní. V druhé části je analyzována současná česká úprava. Ta vychází ze soukromoprávního pojetí. Zejména je analyzováno, jak se v jednotlivých aspektech právní úpravy projevuje její soukromoprávní pojetí, a to v kontrastu s pojetím veřejnoprávním. V souladu s judikaturou Ústavního soudu a četnou literaturou je kladen důraz na to, že by právní úprava (a případně judikatura soudů) měla dostatečně zohledňovat specifickou povahu tohoto odpovědnostního vztahu. Kriticky jsou tak nahlédnuty jak aspekty hmotněprávní, tak především aspekty procesněprávní. Z provedené analýzy vyplývá, že velmi neuspokojivá je současná úprava tzv. předběžného projednání. V případě soudního projednání je jako problematická spatřována dvojkolejnost soudní ochrany v případě škod...

ODPOVĚDNOST VEŘEJNÉ MOCI ZA ŠKODU - OTÁZKA PRO CIVILNÍ, NEBO SPRÁVNÍ SOUDY? Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tématu odpovědnosti veřejné moci za škodu, speciálně potom otázce, které soudy by měly mít pravomoc rozhodovat o této otázce, jestli soudy civilní, nebo soudy správní. V první části práce jsou vymezeny dva základní přístupy ke zkoumané otázce, přístup soukromoprávní a přístup veřejnoprávní. Rovněž jsou formulovány základní aspekty, ve kterých lze zkoumat konkrétní právní úpravu této odpovědnosti. Jedná se o aspekty hmotněprávní a aspekty procesněprávní. V druhé části je analyzována současná česká úprava. Ta vychází ze soukromoprávního pojetí. Zejména je analyzováno, jak se v jednotlivých aspektech právní úpravy projevuje její soukromoprávní pojetí, a to v kontrastu s pojetím veřejnoprávním. V souladu s judikaturou Ústavního soudu a četnou literaturou je kladen důraz na to, že by právní úprava (a případně judikatura soudů) měla dostatečně zohledňovat specifickou povahu tohoto odpovědnostního vztahu. Kriticky jsou tak nahlédnuty jak aspekty hmotněprávní, tak především aspekty procesněprávní. Z provedené analýzy vyplývá, že velmi neuspokojivá je současná úprava tzv. předběžného projednání. V případě soudního projednání je jako problematická spatřována dvojkolejnost soudní ochrany v případě škod...