Monetary Policy, Macroprudential Policy and Financial Stabiliy in the Post-Crisis Framework

Abstract

This dissertation consists of four empirical papers analysing and discussing central bank policies in the post-crisis period. After the global financial crisis central bankers and other regulators have faced many new challenges, including a prolonged period of acommodative monetary policy, side effects of monetary policy easing on financial stability and interaction of macroprudential, microprudential and monetary policy. On top of that, policy makers must deal with uncertainty surrounding the transmission and the effectiveness of newly introduced macroprudential measures. The empirical analyses focus primarily on the Czech Republic and its banking sector, with an exception of the first essay. Using data for the Czech Republic and five euro area countries, the first essay shows that monetary tightening has a negative impact on the credit-to-GDP ratio and banks' capital-to-asset ratio, while these effects have strengthened considerably since mid-2011. This supports the view that accommodative monetary policy contributes to a build- up of financial vulnerabilities, i.e. it boosts the credit cycle. The second essay assesses the transmission of higher additional capital requirements stemming from capital buffers and Pillar 2 add-ons on banks' capital ratio, capital surplus and implicit risk weights. The results...

Tato dizertační práce je složena ze čtyř empirických článků analyzujících a diskutujících politiky centrální banky v po-krizovém období. Po světové finanční krizi začali centrální bankéři a další regulátoři čelit mnoha novým výzvám, mezi které patří dlouhé období uvolněné měnové politiky, vedlejší efekty měnové politiky na finanční stabilitu a interakce makroobezřetnostní, mikroobezřetnostní a měnové politiky. Nad rámec toho se musí vypořádat s nejistotou ohledně transmise a efektivnosti nově zaváděných makroobezřetnostních opatření. Empirické analýzy se zaměřují primárně na Českou republiku a její bankovní sektor s malou výjimkou první eseje. Za využití dat pro Českou republiku a pět zemí eurozóny první esej ukazuje, že měnové zpřísňování má negativní dopad na poměr úvěrů k HDP a na poměr kapitálu k aktivům bank, přičemž tyto efekty výrazně zesilují od poloviny 2011. Toto podporuje názor, že uvolněná měnová politika přispívá k budování finančních nerovnováh, resp. podporuje růst úvěrového cyklu. Druhá esej hodnotí transmisi vyšších dodatečných kapitálových požadavků vycházejících z kapitálových polštářů a kapitálových požadavků pod Pilířem 2 na kapitálový poměr bank, kapitálový přebytek a implicitní rizikové váhy. Výsledky ukazují, že banky sníží svůj kapitálový přebytek v reakci na vyšší kapitálové...