Není přítel jako přítel. Židé v národním státě Čechů a Slováků, 1945-1948.
Unequal Friends: Jews in the Nation-State of Czechs and Slovaks, 1945-1948
dissertation thesis (DEFENDED)

View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/104971Identifiers
Study Information System: 134132
Collections
- Kvalifikační práce [23974]
Author
Advisor
Referee
Menachem Zoufalá, Marcela
Kocian, Jiří
Faculty / Institute
Faculty of Arts
Discipline
Czech History
Department
Institute of Czech History
Date of defense
18. 1. 2019
Publisher
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaLanguage
Czech
Grade
Pass
Keywords (Czech)
Židé|Československo|menšina|občanství|německá národnost|židovská národnost|adaptace|loajalita|opční právo|protižidovské výtržnosti|pogromy|předsudky|asimilace|emigraceKeywords (English)
Jews|Czechoslovakia|minority|citizenship|German nationality|Jewish nationality|adaptation|loyalty|optants|anti-Semitic riots|pogroms|prejudices|assimilation|emigrationDisertační práce se zaměřuje na tematiku začleňování židovských obyvatel do většinové společnosti v letech 1945-1948. Primárně se zabývá třemi skupinami židovských občanů českých zemí, jejichž integrace byla značně problematická. Jednalo se o "německé Židy", osoby deklarující židovskou národnost a židovské optanty z bývalého území Podkarpatské Rusi, kteří se po druhé světové válce rozhodli usadit v Československu. Jejich právní postavení bylo zvláště v bezprostředně poválečné době značně nejasné. Stěžejním bylo získání československého státního občanství, jež ovlivňovalo možnost stát se plnoprávnými občany, což zcela zásadně formovalo budoucnost těchto jednotlivců. Z toho důvodu se předložená práce věnuje státní a úřední praxi, která ovlivňovala každodenní život židovských občanů. Především na nižších úrovních státní správy panovala mezi mnohými úředníky nejistota, jak postupovat u žádostí těchto osob. Stěžejním kritériem se staly údaje ze sčítání lidu z roku 1930, především pak informace o národnosti či mateřském jazyku daného žadatele, které mnohdy rozhodly o výsledku žádosti. Text se dále zaměřuje na problémy, jež židovským obyvatelům hrozily v případě nezískání státního občanství. U "německých Židů" se jednalo například o zařazení do nuceného transferu, u židovských optantů pak nucený návrat na...
The topic of the dissertation is the integration of Jewish citizens into the majority population between the years 1945-1948. It focuses primarily on three Jewish population groups in the Czech lands whose reintegration was fraught with difficulties. The groups in question were "German Jews", people who declared Jewish nationality, and Jewish optants from the former territory of Carpathian Ruthenia who decided to settle in Czechoslovakia after World War II. Their legal standing was unclear, in particular in the immediate post-war years. The most important issue for them was acquiring Czechoslovak citizenship, something that could help them become full-fledged citizens, and so had a significant impact on the future of these individuals. For this reason, the submitted work focuses on the bureaucratic actions that influenced the everyday lives of Jewish citizens. Many lower-level government clerks were unsure about how to proceed with the Jews' citizenship applications. The important criteria that often decided the outcome of the applications became the 1930 census, but especially the applicants' stated nationality or mother tongue. Furthermore, the dissertation focuses on the problems that the Jews faced when they were denied citizenship. For "German Jews", this meant being forcefully deported, while...