Problematika aspektu v italských pasivních konstrukcích na pozadí češtiny

Abstract

The topic of this thesis is the verbal aspect in its complexity. The initial theoretical part aims to compare the differences in the notion of grammatical and lexical aspect in both Italian and Czech language and to highlight the differences in related terminology. The following practical part deals with Italian periphrastic passive and its auxiliaries venire and essere from aspectual point of view based on the Czech language. It is generally assumed that at least in the present tense, passive constructions containing the auxiliary venire should be translated into Czech with higher rate of imperfective verbs than passive constructions containing the auxiliary essere. This trend should disappear when used in the simple past or the imperfect. This claim is further analyzed with the help of the parallel corpus InterCorp, version 10.

Cílem této práce je popsat problematiku aspektuálnosti v italském a českém jazyce, srovnat pojetí gramatického a lexikálního aspektu v obou jazycích a upozornit na odlišnou terminologii. Praktická část se zabývá italským opisným pasivem s pomocnými slovesy venire a essere z pohledu aspektu na pozadí češtiny. Obecně se usuzuje, že alespoň v prézentu se pasivní konstrukce se slovesem venire překládají do češtiny ve větší míře pomocí nedokonavého slovesa než pasivní konstrukce se slovesem essere. Tato tendence by pak měla být v jednoduchém perfektu a imperfektu neutralizována. Tuto tezi se za použití paralelního korpusu InterCorp verze 10 snažíme ověřit.