Sběr plodů: (ne)tradiční strategie získávání potravin ve městě?

Abstract

A research of foraging represents a relatively new phenomenon abroad. In Czechia, on the other hand, this is an ordinary issue with a long-time tradition, but until recently it has not received much attention by the scientific community. For this reason the following diploma thesis deals with this activity. It consists of two main units. The first part aims to create the theoretical framework necessary for the introduction into the foraging study. There is a familiarization with the trend of the self-provisioning in general both in Czechia and abroad. A substantial part of the theoretical framework deals with the quantity and the typology of harvested products, the reasons for foraging, the characteristics of the harvesters, etc. It also outlines the problem of western academics' interpretation of foraging in post-communist conditions as a survival strategy. In the second part, using the mixed research methods, the thesis seeks to find out what is the tradition of foraging in Czech conditions during recent decades, who are the harvesters and what are the reasons and motivations to harvest. By statistical data analysis and by interviewing method, it is confirmed that people across a variety of demographic and socio-economic characteristics are harvesting and motivation is certainly not a bad...

Výzkum sběru plodin z volné přírody představuje v zahraničí poměrně nový fenomén. V Česku se naopak jedná o běžnou záležitost s dlouholetou tradicí, ze strany vědecké komunity jí ale prozatím nebyla věnována větší pozornost. Z tohoto důvodu se touto činností zabývá následující diplomová práce. Skládá se ze dvou hlavních celků. První část si klade za cíl vytvořit teoretický rámec, nezbytný pro úvod do studia sběru plodin. Dochází zde k seznámení se s trendem samozásobitelství obecně jak u nás, tak v zahraničí. Podstatná část teoretického rámce se zabývá množstvím a typologií sbíraných plodin, důvody sběru, charakteristikami sběračů aj. Nastiňuje také problém interpretace západních akademiků o sběru plodin v postkomunistických podmínkách jako o strategii přežití. V druhé části se práce snaží pomocí smíšeného výzkumu zjistit, jaká je tradice sběru plodin v českých podmínkách v posledních desetiletích, kdo se sběru věnuje a jaké jsou důvody a motivace ke sběru. Pomocí analýzy statistických dat a metody rozhovorů je potvrzeno, že sběru se věnují lidé nejrůznějších demografických a socioekonomických charakteristik a motivací rozhodně není špatná ekonomická situace či potravinová nejistota. Práce tedy do jisté míry oponuje západnímu diskurzu o sběru plodin v postkomunistických podmínkách. Klíčová slova:...