Komparace liberálního a demokraticko-korporativistického mediálního systému v současnosti

Abstract

The bachelor thesis deals with the comparison of the media systems of Great Britain, Ireland, Germany and Sweden, following the work of Hallin and Mancini's Comparing Media Systems: Three Models of Media and Politics. Using the example of these four countries, it tries to find out whether there is still a clear boundary between media systems in Liberal and Democratic Corporatist countries, or whether media systems converge towards the Liberal model as Hallin and Mancini predicted. The thesis is divided into a theoretical and an analytical part. The theoretical part introduces the term "media system" and also several different typologies of media systems with special emphasis on Hallin and Mancini's typology. The analytical part compares national media systems according to four parameters: the structure of media markets, the degree of political parallelism, professionalization of journalism and the role of the state - each of these parameters is described in a separate chapter. The work uses data from recent research, publications and articles and compares them with data from the original Hallin and Mancini's publication. It attempts to describe as accurately as possible the present state of the media systems of the four above mentioned countries, both individually and in total. Findings of the...

Bakalářská práce se věnuje komparaci mediálních systémů Velké Británie, Irska, Německa a Švédska, a to po vzoru práce autorů Hallina a Manciniho Systémy médií v postmoderním světě: tři modely médií a politiky. Na příkladu těchto čtyř států se snaží zjistit, zda je i v současnosti možné vytyčit zřetelnou hranici mezi systémy médií v liberálních a demokraticko-korporativistických zemích, či zda dochází ke konvergenci mediálních systémů směrem k liberálnímu modelu, jak Hallin s Mancinim předvídali. Práce je dělena na teoretickou část, v níž je představen samotný pojem mediální systém a dále několik rozdílných typologií mediálních systémů s důrazem právě na typologii Hallina a Manciniho, a analytickou část, v níž jsou postupně porovnávány mediální systémy jednotlivých států podle čtyř parametrů: struktury mediálních trhů, míry politického paralelismu, profesionalizace a role státu - každému z těchto parametrů je věnována samostatná kapitola. Práce využívá data získaná z novějších výzkumů, publikací a článků a tato porovnává s daty z původní publikace Hallina a Manciniho. Snaží se přitom co nejvěrněji popsat současný stav mediálních systémů čtyř výše jmenovaných států, a to jak individuálně, tak ve svém souhrnu. V závěru poté práce shrnuje získané poznatky a na jejich základě odpovídá na otázku, zda je...