Antipredační funkce agregací u aposematické kořisti

Abstract

Aggregation is a very important strategy of many organisms. It occurs in both vertebrates and invertebrates. Besides other functions (foraging, thermoregulation, maintenance of humidity protection against dessication, epigamic, hibernation or aestivation), aggregation also carries out antipredatory function. Aggregation of animals may reduce the risk of attacks by predators and prey mortality. Reduction of the attack probability might be caused by the predator confusion effect, lower risk of prey detectability, dilution effect, more effective vigilance of aggregation members and increase of strength of the warning signal produced by aposematic prey. Experimental studies, focused on the role of aposematic coloration in antipredatory functions use usually birds as predators. There are many kinds of insects, such as true bugs or mealworms, or artificial prey used as a prey in the experiments. The combination of aposematic signals and gregariousness of prey might have a significant influence on both probability and frequency of predator attacks. The length of predator's hesitation before the attack and the attack intensity used on attack may differ according to the coloration and presentation (gregariousness) of the prey and therefore the chance of survival varies. Aggregation may also improve...

Agregování je důležitou životní strategií mnoha druhů organismů. Vyskytuje se u obratlovců i bezobratlých živočichů. Kromě jiných funkcí (potravní, termoregulační, ochrana proti vyschnutí, epigamní, hibernační nebo estivační) mají agregace funkci antipredační. Agregace živočichů mohou snižovat riziko napadení a mortalitu kořisti. Snížení pravděpodobnosti útoku u agregací může být způsobeno efektem zmatení predátora (predator confusion effect), nižším rizikem objevení kořisti, rozředěním rizika predace (dilution effect), efektivnější ostražitostí členů agregace a u aposematické kořisti také zesílením varovného signálu. Experimentální studie zabývající se rolí aposematického zbarvení u antipredačních funkcí agregací testují jako predátory zejména ptáky. V pokusech jsou jako kořist často používány různé druhy hmyzu (zejména ploštice, larvy potemníka moučného) nebo kořist umělá. Aposematické signály v kombinaci s gregariozností kořisti mohou mít vliv na pravděpodobnost a frekvence útoků predátora. Délka predátorova váhání před útokem a také síla, se kterou predátor kořist napadne, mohou být rozdílné u odlišných typů zbarvení a prezentace (gregarioznosti) kořisti, a tím je šance na přežití kořisti různá. Agregace dále mohou u predátorů zvýšit schopnost zapamatovat si aposematickou kořist a zkušenost s...