Návrat ztraceného Bati: post-socialistická transformace české kulturní paměti

Abstract

After 1989, Czechoslovakia, or the Czech Republic, undergoes a transformation not only political or economic, but also a broader cultural or semiotic one. Collective remembering processes are entered by multiple agents who compete with, pass, complement or contradict each other. They further differ in the extent of their institutionalization, motivation, or way of representation. Legitimizing role of the past becomes an issue of negotiation, linked to the search for different collective identities and arrival of different ideologies. The case of Baťa can well render this process: at the beginning of the 1990s, Baťa's historical significance is changing; he starts to be used by diverse actors in diverse representations (news articles, memoirs, non-fiction and popularizing books, documentary films, public space) for diverse purposes; at the same time, Baťa is a synecdoche of remembering interwar Czechoslovakia and can thus become an instrument of constructed continuity. Mapping the forms of Baťa's representations in Czech historical culture after 1989 will point to broader changes and consequences of the transformation of Czech collective remembering in its heterogeneity. The paper proceeds primarily from memory studies concepts approaches of contemporary history to the study of post-socialism. Key...

Po roce 1989 dochází v Československu, potažmo České republice nejen k transformaci politické a ekonomické, ale k širší transformaci kulturní - sémiotické. Do procesů kolektivního vzpomínání vstupuje více aktérů, kteří si konkurují, či se míjí, doplňují se, či si protiřečí. Tito se dále liší mírou své institucionalizace, motivace nebo způsobem reprezentace. Legitimizační funkce minulosti se stává ve větší míře otázkou vyjednávání, související s hledáním jiných kolektivních identit a příchodem jiných ideologií. Na příkladu Bati lze tento proces dobře zachytit: na začátku devadesátých let se mění Baťův historický význam; začínají ho využívat různí aktéři v různých reprezentacích (novinové články, paměti, odborné a popularizační knihy, dokumentární filmy, veřejný prostor) pro různé účely; Baťa je zároveň synekdochou vzpomínání na meziválečné Československo a může se tak stávat nástrojem konstruované kontinuity. Zmapování podob reprezentace Bati v české historické kultuře po roce 1989 poukáže na širší proměny a dopady transformace českého kolektivního vzpomínání v její heterogenní podobě. Práce primárně vychází z konceptů paměťových studií a přístupů soudobých dějin ke studiu post-socialismu. Klíčová slova Baťa, transformace, post-socialismus, paměťová studia, kulturní paměť, soudobé dějiny