Kulturní všežroutství mezi studenty Univerzity karlovy

Abstract

This thesis looks at the structure of cultural consumption among students of first and second year at Charles University with a focus on evaluation of the cultural omnivore thesis. According to the cultural omnivore thesis, the homology of cultural consumption and social class described by Pierre Bourdieu is no longer valid. The homology of social class and culture is supposedly being replaced by the eclectic cultural consumption of upper classes broadening their cultural consumption from the highbrow culture to middle- and lowbrow culture alike. In the first portion of the thesis, the author locates the cultural omnivorousness within the sociological context and provides an overview of existing research on the phenomenon of cultural omnivorousness. The author aims to examine, whether cultural omnivores among students of Charles University share other characteristics commonly associated with cultural omnivores, such as upper-class affiliation, political tolerance, and cosmopolitanism. Quantitative analysis of secondary data focused on cultural consumption allows to examine social class through parent's education and a battery of question on economic situation. Tolerance and cosmopolitanism has been examined through selected items from a battery on political orientation, tolerance toward groups, traveling...

Práce se zabývá strukturou kulturní spotřeby studentů 1. a 2. ročníku bakalářského studia Univerzity Karlovy s důrazem na posouzení hypotézy kulturního všežroutství mezi studenty. Podle hypotézy kulturního všežroutství již neplatí homologie kultury a společenské třídy, kterou popisuje Pierre Bourdieu. Homologii kultury a společenské třídy nahrazuje kulturní eklekticismus vyšší třídy, která rozšiřuje svoji spotřebu na položky nízké čili populární kultury. Autorka v první části zasazuje práci do kontextu sociologické teorie a možných interpretací kulturního všežroutství a poté poskytuje přehled o dosavadních výzkumech tohoto fenoménu. Autorka si klade za cíl prověřit, zda mají kulturní všežrouti z populace studentů 1. a 2. ročníků Univerzity Karlovy charakteristiky, které jsou obvykle spojovány s kulturními všežrouty, jako je příslušnost k vyšší společenské třídě a politická tolerance a kosmopolitní orientace. Kvantitativní analýza sekundárních dat o kulturní spotřebě populace nabízely možnost zkoumat společenskou třídu skrze nejvyšší dosažené vzdělání rodičů a skrze baterii otázek zaměřených na ekonomickou situaci. Tolerance a kosmopolitismus byl zkoumán skrze vybrané otázky z baterie zaměřené na politické názory, vstřícnost ke skupinám, cestování a jídlo. Souvislost kulturního všežroutství se společenskou...